Země Evropské unie se už v roce 2008 dohodly na maximální týdenní pracovní době 48 hodin. Nicméně zaměstnanci se mohou dobrovolně a za přesně stanovených podmínek rozhodnout, zda jsou ochotni pracovat přesčas. Pak mohou pracovat až 60 hodin, pokud se odbory se zástupci zaměstnavatelů nedohodnou jinak. V případě, že se jako pracovní doba počítá i neaktivní pracovní pohotovost, což se týká lékařů, může to být až 65 hodin za týden. I v tomto případě nesmí jít ale o ustálené pravidlo, nýbrž o výjimečnou situaci.
Evropská komise včera oznámila, že považuje současné pracovní podmínky lékařů v Řecku za nepřijatelné. Brusel to označil za vážné porušení směrnic EU o pracovní době, čímž jsou ohroženy nejen zdraví a bezpečnost lékařů, ale také jejich pacienti. U přetížených lékařů se zvyšuje riziko, že určí chybnou diagnózu a nesprávný léčebný postup, anebo že nezvládnou například zákrok na pohotovosti.
Brusel v minulých letech už zaznamenal sérii stížností ze strany řeckých zdravotníků na to, že se Řecko dosud směrnicím nepodřídilo, přestože dostalo přiměřený odklad na přijetí příslušných norem. Země ale v tomto ohledu neučinila nejmenší pokrok.
“Pojišťovně se však podařilo poprvé v její historii počet pojištěnců udržet. Velký počet pojištěnců byl získán zejména akvizicemi spojenými s projektem elektronických zdravotních knížek a projevil se zde i nový klientsky orientovaný přístup Pojišťovny. Nárůst počtu pojištěnců ve srovnání se Zdravotně pojistným plánem 2010 byl rozhodující pro překročení tvorby Základního fondu zdravotního pojištění i v okamžiku, kdy i za této situace poklesla oproti roku 2009 částka předpisu pojistného z v.z.p. o 1,3% a v porovnání s rokem 2008 dokonce o 1,8%.”
Zdroj: Výroční zpráva VZP ČR 2010 (kapitola 5.1 Základní fond zdravotního pojištění, strana 28).