ZZS je příspěvkovou organizací hlavního města, které její provoz dotuje. Zároveň získává peníze od zdravotních pojišťoven, které proplácejí zdravotnické úkony a ujeté kilometry. Ve financování tak podle ředitele nastává paradoxní situace, při které ZZS rozšiřuje síť výjezdových základen, aby snížila vzdálenosti a čas dojezdu, čímž však ukrajuje část z vlastních příjmů. ZZS musí ze zákona k pacientovi dorazit do 20 minut, nyní to zvládá za polovinu.
"Kdybych měl dostávat peníze za kilometry, tak je pro mě ideální jet z Vinohrad do nemocnice třeba do Kladna. Což je samozřejmě nesmysl," uvedl Kolouch. Dodal, že za výjezd bez lékaře se pojišťovně účtuje do 2000 korun, z toho kilometráž tvoří zhruba čtvrtinu až pětinu. V ostatních krajích je situace výrazně jiná. "Tam je to významná položka na straně příjmů. Ve chvíli, kdy překročíte dvacet, třicet kilometrů na cestě, tak u stabilizovaného pacienta vykážete více za kilometry než za péči," uvedl.
Pro hlavní město by tak podle Koloucha bylo ideální zavedení paušálů na výjezd. Výše paušálu by se dala vypočítat na základě počtu pacientů, počtu obyvatel metropole a počtu turistů a lidí dojíždějících za prací.
Jisté pokroky už v tomto směru existují. ZZS podle Koloucha jedná se Všeobecnou zdravotní pojišťovnou (VZP) o paušálu pro výjezdy koronera, který zajišťuje ohledání zesnulých mimo zdravotnická zařízení. Ten podle ředitele řeší zhruba 2500 až 3000 úmrtí ročně a pojišťovna se k požadavku na zavedení paušální částky za výjezd staví vstřícně. Pro případná jednání o rozšíření na výjezdy záchranné služby by ředitel ocenil podporu vedení hlavního města.
Pražská zdravotnická záchranná služba loni vyjížděla ke 128.997 případům, tedy v průměru 353krát denně. V terénu loni záchranáři resuscitovali 628 pacientů. Dispečerky po telefonu vedly resuscitaci v 757 případech, na dálku pomohly také s 19 porody. Celkem je v Praze 22 základen záchranné služby. Roční rozpočet pražské zdravotnické záchranné služby je zhruba 500 milionů korun.