Obezita nejen zhoršuje kvalitu života, ale zvyšuje riziko vzniku řady chorob (diabetes mellitus, hypertenze, kardiovaskulární onemocnění, dna, onkologická onemocnění…). Obezitu prakticky nelze léčit bez diety, úpravy fyzické aktivity a kognitivně behaviorální terapie (ovlivnění a upevnění změn chování, ke kterým musí v rámci léčby dojít). Tyto tři postupy jsou často doplňovány farmakoterapií.
Redukční dieta a změna stravovacího režimu musí být celoživotní. Základem redukční diety je navození negativní energetické bilance, kdy příjem energie je nižší než její výdej. Energetická restrikce musí být vždy individualizována a musí se brát v úvahu výživové zvyky pacienta, jeho pohybová aktivita, souběžná onemocnění a předešlé dietní snahy. Za dostačující se považuje snížení energetického příjmu o 15–30 % (závislost na BMI, pohlaví, věku a fyzické aktivitě). Obvykle znamená energetický deficit 2500 kJ. Využití výrazně nízkoenergetické (tekuté) stravy (very low calorie diet – VLCD) je indikované lékařem pouze ve dvou situacích – potřeba rychlého zlepšení zdravotního stavu nebo u dlouhodobě edukovaného pacienta, který se již adaptoval na nízký energetický příjem a vyčerpal své dietní možnosti. VLCD se aplikuje po dobu 7, 14 nebo 30 dnů. Tuto dietu nelze využít jako jediný zdroj energie pro děti, dospívající a pacienty ve vyšším věku.
Nejzásadnějším opatřením při redukci hmotnosti je snížení obsahu tuku ve stravě. Celkový příjem tuků se doporučuje snížit na 25–30 % celkového denního příjmu. Důležité je nejen omezit příjem, ale i optimalizovat jejich složení na 1/3 monoenových nenasycených mastných kyselin, 1/3 polyenových nenasycených mastných kyselin a 1/3 nasycených mastných kyselin. Nutné je také omezit příjem trans-forem mastných kyselin. Denní příjem cholesterolu by neměl být vyšší než 300 mg. Pro pacienta to znamená upřednostňovat rostlinné oleje na úkor živočišných tuků a vybírat nízkotučné potraviny.
Sacharidy v jídelníčku tvoří 50 % z celkového denního příjmu, mělo by se jednat o sacharidy bohaté na vlákninu, vitaminy a minerální látky a s nízkým glykemickým indexem. Denně by ve stravě mělo být 30–40 g vlákniny, což je zabezpečeno podáváním 500 g zeleniny, častým zařazováním luštěnin a celozrnného pečiva.
Bílkoviny se podávají v rozmezí 0,8–1,1 g na kilogram hmotnosti (25 % z celkového denního příjmu energie). Důležitý je příjem plnohodnotných bílkovin obsahujících esenciální aminokyseliny (libové maso, ryby, nízkotučné mléčné výrobky a luštěniny). Vzhledem k současnému obsahu tuků a cholesterolu v těchto potravinách je nutné vybírat netučné potraviny a kontrolovat množství stravy.
Pokud je redukční dieta vyvážená a pestrá, jsou v ní dostatečně obsaženy všechny vitaminy, minerální látky i stopové prvky. K medikamentóznímu doplnění těchto látek přistupujeme v případě podávání Orlistatu nebo v případě, že pacient trpí dalšími chorobami. Nejen u hypertoniků se soustředíme na omezení přísunu kuchyňské soli do organismu (omezení solení, konzumace tavených sýrů, slaných pokrmů a pití minerálních vod). U obézních pacientů nadměrná konzumace soli zvyšuje otoky, ale také podporuje chuť k jídlu.
Velice důležitý je dostatečný příjem 2–2,5 litru tekutin. Za nejvhodnější nápoj je považována stolní voda. Do jídelníčku je možné zařadit i jiné nízkoenergetické a neenergetické nápoje. Příznivý vliv na energetický výdej má popíjení některých čajů, ale tohoto efektu může být dosaženo jen při jejich velké konzumaci. Přestože kofein je látka s termogenním účinkem, doporučuje se konzumaci kávy omezit. Alkoholické nápoje obsahují velké množství energie a jejich konzumace při redukčních dietách je tedy nevhodná. Alkohol zároveň zvyšuje pocit hladu.
Při sestavování redukční diety je velmi výhodné zohlednit stravovací zvyklosti pacienta (averze na potraviny, kombinace jídel, návštěva restaurace, jídelny…) za předpokladu vyloučení nevhodných potravin a technologických postupů. Tento individuální přístup zvyšuje motivaci pacienta redukční dietu dodržovat dlouhodobě.
Jídelníček obézního pacienta je rozdělen do 5–6 porcí za den podle typu redukční diety. Druhá večeře mnohdy zabrání večernímu a nočnímu přejídání např. u sledování televize nebo jiné klidové aktivity. Přestávky mezi jídly mají být 3–4 hodiny a poslední jídlo zkonzumované v rozmezí mezi 18.–21. hodinou večer s pauzou 2–3 hodiny před spaním. V případě pocitů hladu lze přechodně zařadit další porce zeleniny navíc.
Obézní pacienti často dietu poruší. Následují výčitky a často přerušení nebo dokonce ukončení diety. Je třeba si uvědomit, že zařazení jednoho nevhodného jídla nebo jeden den, kdy pacient nedodrží doporučovaný denní příjem (např. rodinná oslava), není důvodem k ukončení diety. Naopak, je to důvod znovu pacientovi vysvětlit výživová doporučení při redukční dietě, nutnost změny pohybové aktivity a způsobu života. Seznámit ho s novými výrobky na trhu a jejich zařazením do redukčního jídelníčku.
Jedním z vhodných zakysaných mléčných výrobků doporučených pro redukční dietu je jogurt Activia Lehká & Fit (ve všech příchutích), který obsahuje v kelímku okolo 7 g sacharidů a pouze 1,8 g tuku. Rovněž jogurtové nápoje Activia Lehká & Fit, které obsahují v porci (200 g) 9,6 g sacharidů a 3,3 g tuku jsou výbornou variantou odpolední svačinky pro obézního pacienta. Pro posílení imunitního systému lze pacientům doporučit denní konzumaci výrobku Actimel 0,1 %, který je slazen náhradními sladidly a obsahuje jen 0,1 % tuku. Denní konzumace zakysaných mléčných výrobků s probiotickými kulturami je vhodná pro všechny redukující pacienty. Kromě výše zmíněných výhod mají tyto dva výrobky jednu maličkost navíc: obsahují probiotické kultury, jež mají prokazatelně pozitivní vliv na zdraví lidského organismu.
O autorovi: Mgr. Pavlína Zdeňková Kroužková, Dietologické centrum Praha