Reforma "národního" zdraví

26. 1. 2011 8:14
přidejte názor
Autor: Redakce
Anglický státní zdravotnický systém má projít největší reformou od roku 1948. Tehdy jej socialisté založili jako státní podnik, který má garantovat solidární, bezplatnou (z daní přímo financovanou) a rovnou péči podle potřeby, ne podle peněženky. V podstatě s výjimkou poplatků u optiků, dentistů a lékárníků (7,20 libry za recept) se to šedesát let jakž takž dařilo.


Sto miliard

Teď jako by se proti anglickému zdravotnictví spikly děsivé síly: stárnoucí populace, rostoucí obezita (zvýšený počet operací kloubů), stále dražší léky i technologie, navrch rozpočtová krize a socialismus státního podnikání. Vtipálci tvrdí, že anglický „ústav národního zdraví“, slavná NHS, je po čínské armádě a indické železnici třetím největším zaměstnavatelem na světě. Pracuje pro něj 1,2 milionu lidí. A podle toho také vypadají náklady takového molocha. Cena za jeho roční údržbu stoupla od založení na desetinásobek, na dnešních sto miliard liber. A stále roste - 60 procent peněz jde na platy a doktoři jsou po bankéřích nejbohatší profesí v zemi. Přesto ale NHS slyne dlouhými čekacími lhůtami, nevalnou péčí a nerudnými zdravotníky, s nimiž je mnohdy obtížné se vůbec anglicky domluvit. Proto se osm procent zámožnějších léčí u soukromníků. Většina Angličanů však stále, zřejmě pod vlivem předválečné chudinské péče a neschopnosti představit si jakoukoli alternativu, své zdravotnictví obdivuje.

Rozděl a panuj

Proto také před volbami David Cameron ujišťoval voliče, že chystané vládní škrty se zdravotnictví ani nedotknou. Jakmile však sestavil vládu rozpočtové reformy, zjistil, že to prostě nejde. Škrty v rozpočtu ostatních rezortů by bez krácení ve zdravotnictví (jež spolyká pětinu státních výdajů) ochromily státní správu, zvýšení daní by zase udusilo naději na hospodářský růst. Znamená tedy další pokus o radikální reformu konec solidární péče pro všechny? Nepůjde jen o beznadějnou snahu vnutit chronickému a nevyhnutelnému byrokratickému „parkinsonu“ a skupinovým zájmům kapitalistickou disciplínu a neslučitelné tržní prvky? Podstatou reformy je decentralizace čili zrušení deseti regionálních kontrolních orgánů ministerstva a dalších 152 manažerských trustů, jež rozdělují peníze nemocnicím a obvodním doktorům. Jejich manažeři si prosadili výhodné smlouvy (je velmi drahé je vyhodit) a překračovali rozpočtové limity. Mají je proto nahradit nové, na ministerstvu nezávislé komise složené z praktických lékařů, kteří jsou lépe placeni než ti nemocniční. Komise budou rozhodovat o výdajích pro nemocnice a budou moci použít i služeb soukromého sektoru. Takže stará imperiální zásada: Rozděl a panuj. Praktičtí lékaři nejsou součástí nemocnic, znají ceny, vždyť sami podnikají, a dobře znají byrokratický šlendrián v nemocnicích, kam posílají své pacienty. Bude to alespoň částečně fungovat, když budou odměňováni za ušetřené peníze? Socialisté křičí, že jde o privatizaci zadními vrátky.

Pokrok proti solidaritě

Kontinentální systém, kde náklady kontrolují pojišťovny, je jistě lepší. Manažerskou disciplínu ve státním podniku nedokázal vynutit ani totalitní stát a státní zakázky podporují korupci. Avšak úžasný pokrok v medicíně stejně časem zdravotní solidaritu s nemocnými ohrozí. Nemůžeme všichni jezdit v Rolls- Roycu. A v malém autě také riskujeme na silnici život.

  • Žádné názory
  • Našli jste v článku chybu?