Znamená to, že v tomto měsíci by se o reformě mělo jednat znovu.
Součková s reformou spojila svůj osud ve vládní funkci. Prohlásila totiž, že pokud reforma neprojde jako celek, odstoupí.
„Hlavní v návrhu reformy je pacient. Pro něj se reforma také dělá. On zdravotnictví platí. Jeho role se proto posiluje tím, že bude dobře informován o své nemoci a léčbě a bude spolurozhodovat i o lécích,“ řekla Právu ministryně zdravotnictví Marie Součková.
S reformou nesouhlasí ani někteří sociální demokraté
Návrh reformy ale vyvolal u opozice vlnu nesouhlasu a dokonce i někteří sociální demokraté se netají tím, že reforma není přesně podle jejich představ.
„Nejde o žádnou změnu, která by odstranila deficit zdravotního pojištění. To, co předkládá Součková, nás vrací o patnáct let zpět a je mnohem horší než komunistické zdravotnictví,“ řekl Právu stínový ministr zdravotnictví za ODS Tomáš Julínek.
Uvedl, že návrh reformy, byť proklamativně, posiluje pozici státu ve zdravotnictví a to je pro ODS nepřijatelné.
Rath: nechceme redukci ambulancí
I lékařská komora je proti. Její prezident David Rath tvrdí, že „návrh je soubor méně provázaných nápadů. Nebráníme se redukci lůžek v nemocnicích, ale nechceme redukci ambulantní,“ řekl Rath.
Také odbory nepovažují návrh reformy za vyvážený, i když mnohé prvky z ní se odborům líbí, například zvýšené platby státu za státní pojištěnce.
Podobně se návrh částečně zamlouvá i Svazu pacientů. Ten oceňuje zejména vše, co je v něm psáno k posílení práv pacientů.
Pokud vláda návrh reformy zdravotnictví schválí, Součková nemá ještě vyhráno. Protože reforma vyžaduje i změnu mnoha zdravotních zákonů, musí ji projednat parlament. Zejména opozice už se dala slyšet, že návrh není pro ni přijatelný.
| MINISTRYNĚ NAVRHUJE: |
|---|
|
* snížení akutních lůžek v nemocnicích zhruba o 20 000, z toho 3000 se má zrušit úplně a zbytek změnit na lůžka následné péče; * snížení počtu nemocnic. Jedna nemocnice by měla být pro spádovou oblast zhruba 100 000 obyvatel. Dnes máme 201 nemocnic. Pak by to znamenalo, že pro akutní medicínu by jich zůstalo přibližně 100 a zbylých 100 by se změnilo na doléčovací ústavy; * zachování stejné výše spoluúčasti pacienta, jako je tomu dosud; * úhradu 150 korun za den strávený na tzv. sociálním lůžku; * snížení počtu ambulancí specialistů o 10 procent; * zavedení regulace léků a snížení nákladů na ně; * zavést nový způsob plateb v nemocnicích, tzv. za diagnózu, což má ušetřit peníze; * snížení provozních nákladů zdravotních pojišťoven; * zavedení stoprocentního přerozdělení vybraných peněz na zdravotní pojištění (nyní je to 60 procent); * zvýšení plateb státu za své pojištěnce, což dělá 5,6 miliónu občanů; * účast státu při jednání o cenách zdravotní péče; * vznik center excelence, v nichž se bude poskytovat vysoce specializová péče. |
Právo