Jaké kroky zamýšlí opozice v systému zdravotnictví? Jak by se změny dotýkaly zdravotníků a manažerů zdravotnických zařízení? Na otázky čtenářů Zdraví.Euro.cz odpovídal v uplynulých dvou týdnech MUDr. Pavel Hroboň, konzultant VZP ČR, spoluzakladatel Občanského sdružení “Reforma zdravotnictví-fórum.cz” a spoluautor koncepce zdravotnictví ODS - více na www.zdravotnireforma.cz. Další dotazy nyní již neposílejte.
MUDr.Tomáš Rozsíval
Jak si opozice konkrétně představuje míru spoluúčasti? Kdesi jsem četl, že historicky bychom se měli ohlížet spíše na rakouský model. Tam je ovšem, jak je obecně známo skoro 30% spoluúčast a lékaři, hlavně ti smluvní jsou vázáni daleko většimi státními direktivami, než je tomu u nás v této chvíli. Jak si představujete, že bude fungovat tzv. hitparáda nemocnic při všeobecně známém nezájmu občanů nejen o zdravotnictví jako takové, ale i o své vlastní zdraví, které stále 90% lidí považuje za veřejný statek, kdy mají nárok a právo na to, aby stát „bezplatně“ pečoval o zdraví jejich a jejich rodin? Myslíte, že s opačnou rétorikou individuální zodpovědnosti vyhrajete u nás volby? Děkuji a přeji hodně úspěchů.
Pavel Hroboň: Nemohu mluvit za opozici (viz další dotaz), ale v návrhu reformy zdravotnictví připraveném naším občanským sdružením předkládáme návod na postupné a do značné míry dobrovolné zvyšování spoluúčasti. Chceme zachovat objem veřejných financí plynoucí do zdravotnictví ve smyslu jeho podílu na hrubém domácím produktu. V absolutních číslech tedy bude příliv veřejných financí do zdravotnictví narůstat, ale ne rychleji než umožňuje ekonomika. Do jaké míry budou veřejné finance doplněné soukromými skutečně bude záležet na přání občanů zaplatit si další zdravotní služby. Podle zahraničních zkušeností a českých výzkumů veřejného mínění je tato ochota poměrně vysoká.
Z krátkodobého hlediska považujeme za vhodné zavést regulační poplatky za vyzvednutí léku v lékárně, návštěvu lékaře, den pobytu na lůžku apod. ve výši 20-50 Kč a doplnit je limitem na celkové výdaje občanů. Tím zabráníme kumulování poplatků u chronicky nemocných. Na rozdíl od dnešní situace, kdy je doplatků celkově málo, ale u některých jedinců mohou dosahovat neúnosné výše, směřujeme ke spravedlivějšímu systému, ve kterém budou regulační poplatky častější, ale jejich celková výše ohraničená.
„Hitparáda“ nemocnic je velice citlivá věc. Zejména u dat týkajících se výsledků zdravotní péče (včetně úmrtí) je třeba dbát na pečlivé přizpůsobení výsledků vstupnímu zdravotnímu stavu pacientů. Jinak špatně dopadnou nemocnice, které se ujmou složitějších případů. Praktickou lekci z tohoto zmatku dostaneme, pokud se budou realizovat současné návrhy ministerstva zdravotnictví na „sledování kvality“ od 1.1. 2005, které jsou naprosto nepřipravené. Začít by se ale mohlo a mělo zveřejňováním počtů výkonů nebo řešených diagnóz na jednotlivých pracovištích. Na základě zahraničních zkušeností a prvních vlaštovek v ČR si myslím, že takové údaje budou zajímat více než 10% veřejnosti.
MUDr. Miluše Kriseová
Pokud jsem dobře porozuměla, jste zaměstnancem Všeobecné zdravotní pojišťovny a zároveň spoluautorem reformy zdravotnictví, se kterou jde do voleb ODS. V této souvislosti mám několik otázek:
a) jste za práci pro ODS nějak finančně ohodnocen? Zaplatí vám strana čas, který věnujete vypracování volebního programu pro oblast zdravotnictví?
b) jakou konkrétně máte funkci ve VZP?
c) jedním z bodů Julínkovy reformy je přeměna zdravotních pojišťoven na akciové společnosti. Pokud by ODS v červnu vyhrála volby, VZP by byla zprivatizována? Máte představu o tom, jakým směrem by se ubírala vaše další profesní dráha?
Pavel Hroboň: Zaměstnancem VZP ČR nejsem. V minulosti jsem pro VZP po přechodnou dobu pracoval jako zaměstnanec a také jako externí poradce na kontrakt, což dělám i dnes. Pracoval jsem pro VZP například na otázkách 100% přerozdělení pojistného, kontrolních mechanismů a strategických otázkách smluvní politiky.
Nikdy jsem nepracoval ani nepracuji na objednávku ODS, nejsem a nebyl jsem členem žádné politické strany ani jsem od žádné strany neobdržel jakékoliv finance. Návrh reformy zdravotnictví jsme vytvořili na půdě občanského sdružení Reforma zdravotnictví – forum.cz, které je nezávislou a neziskovou organizací.
Převedení zdravotních pojišťoven na akciové společnosti navrhujeme primárně z důvodu transparentnosti hospodaření a jasné zodpovědnosti jejich statutárních orgánů za dostupnost péče pro klienty a za výsledky hospodaření.
Nepředpokládám žádné zásadní změny ve své profesionální kariéře. Zdravotnictví a zdravotní pojištění považuji za nesmírně zajímavou a důležitou oblast, ve které chci pracovat nadále ať už jako poradce na volné noze nebo zaměstnanec.
MUDr. Miroslav Kobsa
Dobrý den pane doktore, dovolím si otázku, kterou jsem nestihl položit v průběhu proběhlého mezinárodního symposia o zdravotních reformách v Praze. Reforma pro Českou republiku, kterou jste prezentoval, je bezesporu kompaktní a promyšlená. České zdravotnictví je ale podle mého názoru už natolik zpolitizovaná
problematika, že veškeré byť sebelépe myšlené reformní kroky se rychle rozpustí v různých slovních potyčkách. Nebyla by namístě, místo vámi zamýšleného postupného prosazování, spíše metoda radikální, až na hranici léčby šokem ? Možná bychom se vyhnuli nežádoucímun rozmnělňování původního záměru různými vynucenými ústupky.
Pavel Hroboň: České zdravotnictví je skutečně neuvěřitelně zpolitizované. Jasně se to prokázalo v souvislosti s vyhlášením nucené správy na VZP. Je to velká škoda, protože namísto racionální diskuse a argumentace jsme svědky politických prohlášení a osobních útoků. To, že důkladnou reformu potřebujeme, je jasné každému, kdo se ve zdravotnictví pohybuje. V současné době máme poslední šanci provést ji jemně, skalpelem. Pokud tuhle šanci promeškáme a vrátíme se k reformě za pár let, proběhne sice podle stejných principů jaké navrhujeme dnes, ale už bude muset být provedena sekerou. Jako na Slovensku.
MUDr. Miroslav Čermák
Zajímalo by mě, jak se díváte z pohledu Vaší koncepce na neziskové veřejnoprávní nemocnice. Jsou, a pokud ano, tak v čem výhodnější než např. akciové společnosti, zakládané kraji. Samozřejmě mluvme o nemocnicích, které odpovídají počtu cca 1 na 100 000 obyvatel, tedy nemocnic všeobecných s úplným spektrem výkonů, které si nevybírají „lukrativní diagnosy“.
Pavel Hroboň: Osobně za ideální považuji situaci, kdy je zdravotní péče poskytována jak neziskovými tak ziskovými nemocnicemi a o jejich uplatnění rozhodují jejich výsledky a preference občanů. Rád bych ještě upozornil, že akciová společnost může být podle zákona provozována jako nezisková, tj. může se ve svém statutu zavázat, že ponechá vytvořený zisk na investice a vlastní rozvoj a nepředá ho akcionářům Jiná vhodná právní forma pro neziskové nemocnice dnes ostatně neexistuje. Obecně prospěšná společnost (o.p.s.) je šitá na míru spíše charitám. Návrh zákona o veřejných neziskových nemocnicích, který v současné době leží ve sněmovně, je pro racionální řízení nemocnic ještě významně horší než dnešní příspěvkové organizace. Vybírání „lukrativních diagnos“ se dá lehce zabránit. Jejich lukrativnost je totiž způsobena špatným (zbytečně vysokým) oceněním v seznamu výkonů. V situaci, kdy budou ceny vznikat nikoliv administrativním procesem na ministerstvu, ale při uzavírání smluv mezi pojišťovnami a poskytovateli (nebo jejich sdruženími) není žádný důvod, proč by měly být některé diagnosy dlouhodobě nadhodnoceny.
Dana Daňková
Vážený pane doktore, mám několik dotazů. Když bude větší pravomoc pojišťoven, jak by mělo být velké, co se personálního složení týká, ministerstvo zdr.? Bude nadále existovat přerozdělování peněz? Jak? Bude moci jedna firma vlastnit zdrav. zař. a zdravotní pojišťovnu současně? Doplatky na léky budou hrazeny z osobních účtů? Jak bude zabezpečeno, že zdrav. zař. nebude vazalem pojišťoven. Kolik vlastně zdrav. pojišťoven by mělo být? Bude počet omezen?
Bude existovat dohodovací řízení? Ve stejném složení? Počítáte s platbami DRG? Nebo budou nadále existovat jakési paušály. Bude lékaře zajímat, odkud platba pacienta jde? Z které pojišťovny, zda jdou peníze ze základního balíku nebo osobního účtu. Děkuji za odpovědi.
Protože se jedná o 9 různých témat, budou mé odpovědi stručné. Pro bližší informace doporučuji přečíst si publikaci „Návrh reformy zdravotnictví pro Českou republiku v Evropě 21. století“, která je dostupná na www.zdravotnireforma.cz. Ministerstvo zdravotnictví dnes dělá řadu věcí, které by vůbec dělat nemělo, například vměšování se do provozních záležitostí poskytovatelů a pojišťoven. Na druhou stranu nevykonává pořádně ty role, ve kterých je nezastupitelné, například legislativní činnost. Pokud se tedy podaří zmenšit celkový počet pracovníků státní správy zabývajících se zdravotnictvím, bude to spíše díky vyšší efektivitě jejich práce než díky tomu, že by pro ně práce nebyla. Konkrétně ministerstvo zdravotnictví ale může významně zeštíhlit, protože řadu jeho rolí by měl převzít specializovaný dozor nad finančním zdravím pojišťoven a nad dostupností zdravotní péče, nezávislý na ministerstvu.
Přerozdělování vybraného pojistného je jedním ze základních bodů našeho návrhu. Chceme přerozdělovat jak prostředky určené na zaplacení povinného pojištění, tak veřejný příspěvek na osobní účty. Právě toto přerozdělení a nikoliv pojištění zajišťuje solidární financování zdravotní péče. Samotné pojištění (bez přerozdělení) existuje i v čistě komerčních systémech. Přerozdělení může mít stejnou podobu jako systém, na který pojišťovny v současné době přecházejí. To znamená přerozdělení všech veřejných peněz podle nákladových indexů jednotlivých věkových skupin doplněné částečnou kompenzací výdajů na obzvláště drahé pojištěnce.
Nemáme žádný problém s tím, aby jedna firma vlastnila pojišťovnu i zdravotnické zařízení s tím, že účetnictví obou subjektů musí zůstat oddělené. Integrované systémy se v zahraničí jednoznačně osvědčily při zvyšování kvality péče a snižování jejích nákladů (viz například Kaiser Permanente v USA nebo organizace řízené péče ve Švýcarsku). Samozřejmě takový integrovaný poskytovatel s pojišťovnou bude pod přísnějším dohledem z hlediska zajištění dostupnosti péče i ochrany hospodářské soutěže.
Doplatky na léky budou po zavedení osobních účtů hrazeny z osobních účtů. Před jejich zavedením budou stejně jako dnes hrazeny přímo z kapes občanů. Na rozdíl od dnešního stavu ale zavedeme limit na celkový objem poplatků. Na rozdíl ode dneška tak nebudou některé skupiny chronicky nemocných vystaveny neúměrným výdajům.
Pokud se rozhlédnete po Evropě a po světě, zdravotnická zařízení nejsou nikde „vazaly“ pojišťoven, ale jejich přinejmenším rovnocenným partnerem. Základní předpoklady pro takový stav, tj. povinnost pojišťoven zajistit dostupnost péče, možnost kolektivního vyjednávání, transparentnost kontraktů a dozor nad zneužíváním monopolního postavení, budou obsaženy v legislativě. Mimo to za poskytovateli stojí výrobci léků a přístrojů, pacientské organizace, veřejné mínění a média. Náš návrh nedává pojišťovnám žádné neomezené pravomoci, pouze je oproti dnešku staví do pozice rovnoprávných partnerů poskytovatelů.
Považujeme za nesmyslné administrativně určovat počet zdravotních pojišťoven. Bude ale zaveden přísný dohled nad jejich finanční situací a nad zajištěním dostupnosti zdravotní péče pro jejich klienty. Je možné, že krátkodobě počet zdravotních pojišťoven vzroste, dlouhodobě se ale v důsledku spojování pojišťoven pravděpodobně ustálí na počtu o trochu nižším než máme dnes.
Dohodovací řízení v dnešní podobě je naprosto nefunkční a musí být zrušeno. Dohodování mezi pojišťovnami a poskytovateli (nebo jejich sdruženími) ale samozřejmě existovat bude.
Stran DRG prosím viz odpověď dalšímu tazateli.
Lékaře stejně jako dnes bude zajímat, u které pojišťovny je pacient pojištěn. Musí přece vědět, kam má poslat vyúčtování péče a fakturu. Nemusí je ale zajímat, jaká část peněz přijde z pojištění a jaká z osobního účtu, to je starostí pojišťovny. Výjimkou je péče nad rozsah a úroveň dnešního systému – tady se musí ujistit, že pacient má sjednané dodatečné pojištění nebo lékaři odsouhlasí platbu ze svého osobního účtu.
Mirko Býma
Dobrý den pane doktore, již delší dobu se postupně různé subjekty snaží o zavedení DRG systému do našeho zdravotnictví. Předpokládá se použití tohoto (nebo jiných klasifikačních systémů postavených na podobných základech) i v rámci Vámi připravené reformy a pokud ano tak s jakým významem? Mám tím na mysli zda jen jako klasifikační prostředek v rámci kontrolních nebo jiných postupů nebo i jako systém úhrady. Děkuji za odpovědi a přeji hodně úspěchů.
DRG je jako klasifikační a platební systém používaný v řadě evropských zemí, včetně Rakouska a Německa. Je dobře použitelný zejména k popsání skutečné produkce nemocnice jak pro účely jejího řízení, tak financování. Považuji za přínosné, aby poskytovatelé a pojišťovny v České republice měli k dispozici dobře připravený seznam relativních vah jednotlivých DRG a věřím, že ho budou ve svých smluvních vztazích používat. Očekávám, že dnešní nemocniční rozpočty založené na historických platbách budou postupně nahrazovány rozpočty založenými na skutečné produkci nemocnice, popsané právě s pomocí DRG, případně i jiným způsobem.
Blanka Misconiová
Vážený pane, prosím o sdělení, jak budou ve Vašem dalším detailním zpracování koncepčního návrhu řešeny:
- integrované formy komunutní péče,
- domácí péče,
- podpora inormovanosti a edukace laické veřejnosti s akcentem na sebepéči a vzájemnou péči.
Náš návrh nesměřuje k centrálně řízenému zdravotnictví, ale k vytvoření takového prostředí, které bude pacienty, poskytovatele i pojišťovny motivovat k racionálnímu chování. V takovém prostředí dojde k rozvoji Vámi zmíněných forem péče.Občané a hlavně pojišťovny (do určité míry na rozdíl ode dneška) budou mít zájem takové formy péče podporovat. V přechodném období nevylučujeme ani přímou podporu rozvoji těchto druhů péče ze strany státu.
|
Experti se shodují, že spoluúčast musí růst
ODS chce, aby si lidé na zdraví připláceli a spořili
Rath: ODS chce rozkrást nemocnice
Plány ODS: o penězích na zdraví si lidé budou rozhodovat sami
Lékaři nechtějí návrat socialismu
|
(ivb), www.Zdravi.Euro.cz