Ale bylo to těsné, 5 z 9 soudců rozhodlo, že povinné zdravotní pojištění a další části Obamova projektu nejsou v rozporu s ústavou. Na lince je nyní redaktor a bývalý washingtonský zpravodaj Hospodářských novin Daniel Anýž. Dobrý den.
Daniel ANÝŽ, bývalý washingtonský zpravodaj Hospodářských novin, redaktor: Dobrý den.
Jan BUMBA, moderátor: Co přesně americký Nejvyšší soud zvažoval a jak zdůvodnil své závěry?
Daniel ANÝŽ, bývalý washingtonský zpravodaj Hospodářských novin, redaktor: Tak ta žaloba mířila na takzvaný individuální mandát, v rámci kterého by si podle reformy všichni Američané počínaje rokem 2014 museli pořídit zdravotní pojištění nebo zaplatit pokutu, /nesrozumitelné/, že to je protiústavní, nicméně Nejvyšší soud se to poměrně překvapivě, protože to nebyla ani ta hlavní linie obhajoby administrativy, opřel o to, že Kongres nebo z většiny i administrativa, má tuto pravomoc nařizovat občanům a bude chtít po nich když tak pokutu v rámci daňových zákonů, což hodnotí americká média jako překvapivé, nicméně ta klíčová práva, že na základě toho ten Nejvyšší soud Obamovu reformu podržel, se nemění.
Jan BUMBA, moderátor: Mohl tedy prezident doufat v takový výsledek, ten celkový výsledek nebo je to pro něj možná až nečekaná úleva?
Daniel ANÝŽ, bývalý washingtonský zpravodaj Hospodářských novin, redaktor: Já myslím, že to je, pokud neměl ty zákulisní informace, což asi neměl, protože například by americký ambasador v Praze Norman Eisen se včera na dotaz, jak to dopadne, tvářil velmi smutně spíš, ano, je to pro prezidenta úleva, protože především po tom březnovém slyšení před Nejvyšším soudem, kdy se zdálo, že i někteří liberálně naklonění soudci, že ten soud je tradičně rozdělen mezi liberální a konzervativní křídlo, jsou skeptičtí k tomu individuálnímu mandátu. A prakticky celá analytická a komentátorská obec se potom přiklonila k tomu, že pravděpodobně reforma padne.
Jan BUMBA, moderátor: Podnět k soudu podalo 13 států Unie, reformu, zdravotnickou reformu napadají především republikáni a to je, jak daleko tedy ale teď je šéf Bílého domu k tomu, aby jí prosadil.
Daniel ANÝŽ, bývalý washingtonský zpravodaj Hospodářských novin, redaktor: Tak ta reforma, on celý ten zákon má 2800 stran, jenom ta ustanovení, jak se budou nabalovat do praxe, jsou rozložená do asi 10 let, takže ten, tím zároveň říkám, že je ještě možné tu reformu, když ne zastavit, tak zpomalit například, kdyby Mitt Romney vyhrál volby a Kongres byl republikánský v roce 2013. Nicméně na druhou stranu některé věci, které jsou i pro obyčejné Američany jako populární se už dějí, například, že starší děti, lépe řečeno, už dospělé děti ve věku 26 let se mohli zpátky napsat na pojištění rodin, dále, že se už rozšířením toho programu /nesrozumitelné/, pomoci chudším vrstvám, se podařilo pojistit několik milionů dalších Američanů, nicméně celý ten program nabíhá, měl nabíhat v horizontu asi 10 let.
Jan BUMBA, moderátor: Prosím ještě krátce, Danieli, když byl zmíněn Mitt Romney a volby, jak významným tématem v letošní kampani je právě zdravotnická reforma?
Daniel ANÝŽ, bývalý washingtonský zpravodaj Hospodářských novin, redaktor: Bude významným tématem, ale v takovém tom širším práci, kdy Romney a ta pravicová republikánská bude tvrdit, že je to příklad toho velkého extenzivního pojetí role federální vlády. Romney má v tomto, co se týče zdravotní reformy, maličko těžkou podporu nebo hodně těžkou, že v roce 2006 jako guvernér Massachusetts pro tento stát schválil vlastně tu samou reformu, kterou Barack Obama potom aplikoval federálně.
Jan BUMBA, moderátor: Daniel Anýž z Hospodářských novin. Děkujeme, na shledanou.
Daniel ANÝŽ, bývalý washingtonský zpravodaj Hospodářských novin, redaktor: Na shledanou, díky.