Díky mezinárodnímu propojení registrů se podaří najít dárce pro 90 procent českých pacientů. Úspěšnost léčby je 60 až 80 procent u dospělých a 70 až 90 procent u dětí.
Na celém světě je zapsáno v podobných registrech přes 31 milionů lidí. „Ideální situace by byla, kdyby každý člověk ve věku 18 až 35 let byl zapsán v registru,“ řekla ČTK Marie Němcová z Českého národního registru dárců kostní dřeně, který eviduje přes 81.000 dárců. Registr IKEM letos překročil 30.000 dárců, částečně se databáze obou překrývají.
Pro Česko by bylo potřeba asi 200.000 dárců. „Vhodný dárce se zpravidla nejprve hledá v úzké rodině, největší pravděpodobnost shody je mezi sourozenci,“ vysvětlila za registr při IKEM koordinátorka Gabriela Hošková. Každý rok musí registry vyřadit dárce starší 60 let.
V posledních letech rostou počty zapsaných i díky náborovým akcím. „Naši dobrovolníci se domluví v místě bydliště nebo okresu s pořadateli jiných akcí a připojí se se stánkem. Jsou domluveni s náborovým střediskem v okolní nemocnici, kam pak vzorky a přihlášky předají k zápisu do registru,“ dodala Němcová. Připojují se i vysoké školy, firmy nebo spolky. Časté jsou také akce organizované příbuznými nemocných, pro které se dárce nenajde v rodině.
Oba české registry fungují od začátku 90. let. ČNRDD při plzeňské fakultní nemocnici umožnil od doby svého vzniku transplantaci 1517 nemocným, 205 z nich bylo v zahraničí, 652 jeho dárců věnovalo krvetvorné buňky, mnozí z nich vícekrát. Zahraniční dárci pomohli 864 Čechům.
Za loňský rok umožnil ČNRDD import kostní dřeně od 68 zahraničních dárců, v devíti případech vyvezl buňky do zahraničí. V 27 případech se našel dárce v Česku.
Pro registr při IKEM byl letošní rok rekordní. „Od začátku roku 2018 do 24. srpna vstoupilo do registru 2691 nových dárců. V současnosti je to o 659 dárců víc než v minulém roce,“ uvedla Hošková. Za jediný den v dubnu, kdy v Miletíně na Jičínsku uspořádali nábor rodiče nemocného chlapce, registr zaznamenal přírůstek o 741 dárců.
V polovině září se slaví Mezinárodní den dárců kostní dřeně. Připomínat se bude celosvětově, české registry chystají zápis ministra zdravotnictví nebo rozsvícení petřínské rozhledny a Tančícího domu.
Registry se stále snaží hledat nové potenciální dárce, mohou se jimi stát zdraví dospělí do 40 let. Najít pro příjemce toho nejsprávnějšího není snadné. Shoda se hodnotí v deseti znacích, ideální je deset z deseti. Až pro 60 procent Čechů, kteří potřebují transplantaci kostní dřeně, existuje nejvhodnější dárce v zahraničí. Nejčastěji je to v Německu, případně v Polsku a někdy i v USA. Znaky, ve kterých se musí dárce s příjemcem shodovat, jsou z velké části dědičné a závisí i na místě, odkud pacient pochází. Problematické je podle Jindry najít dárce například pro etnické menšiny nebo pro pacienty ze smíšených manželství.
Ročně v Česku některým typem leukémie onemocní kolem stovky lidí, u dalších zhruba 1000 lidí se objeví porucha krvetvorby. Transplantace je úspěšná u dospělých z 60 až 80 procent, u dětí ze 70 až 90 procent. Za 25 let fungování registru se mění druhy leukémií, pro něž se transplantace jako léčba využívá, počty potřebných pacientů jsou ale stále podobné. Kostní dřeň se musí k pacientovi dostat do 24 hodin, krvetvorné buňky do 48 hodin.