„Zvítězil resortismus,“ okomentoval výsledek jednání vlády premiér Petr Nečas (ODS).
Kontrola zvěřiny
Novela zákona o potravinách vzbuzovala protichůdné reakce už od začátku svého vzniku. Původní návrh totiž počítal s tím, že by na ministerstvo zemědělství přešlo 160 odborníků na hygienu potravin z krajských hygienických stanic. Spolu s nimi by získalo i 114 milionů korun, které by byly přesunuty z ministerstva zdravotnictví. To jsou tři pětiny rozpočtu hygieniků, což by podle některých hlasů mohlo znamenat jejich konec.
Právě převedení těchto lidí se ministerstvu zdravotnictví nelíbilo. „Trváme pouze na principu, kdy dohled nad zdravotní nezávadností potravin, zdravotní způsobilost personálu i kontrolu prostředí, v němž k přípravě pokrmů dochází, mají provádět osoby se zdravotnickým vzděláním,“ vysvětlil ještě před jednáním vlády náměstek ministra zdravotnictví a hlavní hygienik Vladimír Valenta.
Odpovědnost za kontrolu potravin ve veřejném stravování po jednání vlády zůstává hygienikům. To přivítaly Věci veřejné. „Co považujeme za takový otazníček, je, jak byl spor mezi ministerstvy zemědělství a zdravotnictví vyřešen,“ uvedl šéf Věcí veřejných Vít Bárta. Tento spor totiž podle něho nadále zůstává v latentním stavu a hrozí, že nebude jasné, kdo za kontrolu kvality potravin doopravdy zodpovídá.
I přesto bude dozor ministerstva zemědělství zasahovat do veřejného stravování, a to u zvěřiny. V současné době ji kontroluje Státní veterinární správa i hygienici. Jestliže zákon projde, bude tato kompetence podle ministra zemědělství Petra Bendla (ODS) spadat právě pod jeho úřad.
„Jde o logické uzavření kontrolního řetězce v oblasti zvěřiny. Kontrolu budou provádět inspektoři s příslušným vzděláním a zvýší se tím efektivita dozoru, protože nebude nutné složitě předávat kontrolní zjištění mezi dozorovými orgány,“ vysvětlil ministr. Vláda také Bendlovi uložila, aby připravil sloučení Státní zemědělské a potravinářské inspekce se Státní veterinární správou.
Novela zákona o potravinách však kromě kompetencí úředníků stanovuje větší písmo na obalech potravin, povinnost uvádět alergenní nebo výživové látky. Prodejci také budou muset uvádět i zemi původu u vepřového, hovězího nebo kuřecího masa.
Přísnější pokuty
„Změnou zákona reagujeme na šizení potravin ze strany výrobců i prodejců. V dnešní době není možné, aby ten, kdo se nechová férově vůči zákazníkům, zůstal nepostižen,“ doplnil Bendl.
Právě za porušení pravidel by hříšníkům hrozily přísnější sankce. Z dosavadního milionu korun za administrativní prohřešky by se maximální pokuta zvedla až na tři miliony. Ze tří na deset milionů by se zvýšila sankce za nedodržení požadavků jakosti nebo podmínek uchování potravin. Tento systém pokut se příliš nezdá Věcem veřejným, které chystají vlastní pozměňovací návrh. Podle nich by měli hříšníci platit procento z obratu.