Ministerstvo se dostalo pod kritiku zdravotnických odborů i samotných ústavů hned poté, co svůj záměr restrukturalizovat ústavy oznámilo. Na konci této restruturalizace totiž měly být místo čtrnácti dosavadních zdravotních ústavů pouze dva. Odpůrce změny podpořili i sociální demokraté a komunisti, kteří také svými hlasy prosadili svolání mimořádné schůze, kde se mimo jiné poslanci zabývali i zdravotními ústavy. A právě zde ministryně konec restruturalizace oznámila. „Já jsem se rozhodla pod tlakem, který nemohu považovat za odborný ani za tlak, který je ve veřejném zájmu, ale musím jej považovat za tlak politický, a to i od těch, kteří nesou vinu na tom, v jakém stavu zdravotní ústavy v některých regionech jsou, tento proces zastavit. Musím ale současně nahlas upozornit, že už v řádu měsíců budou mít tyto ústavy ekonomické problémy, a já v tuto chvíli žádám Poslaneckou sněmovnu, aby nevinila ministerstvo zdravotnictví z toho, že taková situace nastane,“ uvedla na schůzi ministryně.
Jurásková: Podívejte se na výsledky hospodaření
Ministryně nejdříve poslancům vysvětlovalal důvody, proč jsou změny podstatné a odmítla jakékoliv spekulace o tom, že restrukturalizace je jen příprava na privatizaci. Po ní ale vystoupil poslanec Jaroslav Krákora (ČSSD) s dopisem od zaměstnaců Zdravotního ústavu Ústí nad Labem. „Jsme přesvědčeni, že uskutečnění plánovaného kroku restrukturalizace zdravotních ústavů v České republice povede ve svém důsledku k převedení nezpochybnitelného práva plně rozhodovat a nést odpovědnost za úroveň diagnosticko-léčebné péče o naše pacienty mimo ústecký region.Opakujeme, že navrhované slučování zdravotních ústavů v České republice je v rozporu s platným zněním zákona 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů,“ předčítal poslanec dopis zaměstnaců. Na závěr vyzval ministertsvo, aby tuto restrukturalizaci okamžitě zastavilo.
Ministryně ihned poté sněmovně zastavení procesu oznámila. „Současně chci také garantovat, že další kroky v tomto směru musí provést ten, kdo ministerstvo zdravotnictví obsadí po mně, ale současně chci připomenout, že Ministerstvo zdravotnictví provedlo obrovský kus práce. Proběhla zásadní analýza jak majetku, tak personálu, tak odborných činností všech zdravotních ústavů. Tato analýza ukázala, v jakém nerovnoměrném postavení jednotlivé ústavy jsou a jak je možné právě touto restrukturalizací jejich kapacity, které jsou mimořádné, využít,“ doplnila Jurásková. Podle ní je koordinace a kooperace pracovišť naprosto klíčová a jedině tak lze vytvořit stabilní zařízení bez finančních problémů. „V tuto chvíli v součtu hospodaří zdravotní ústavy v kladném hospodářském výsledku a hospodářský výsledek za rok 2009 je 6 746 000 Kč. Prosím, porovnejte si to proti dotaci 600 miliónů korun ročně ze státního rozpočtu,“ ukončila svou řeč Jurásková.
Rath: je to destrukce ústavů
Podle Davida Ratha (ČSSD) by změny znamenaly destrukci ústavů, které jsou důležitou součástí státního nezávislého dohledu. „Celé to na nás dělalo dojem, že skutečně se tady chce potichu opět privatizovat celá řada důležitých činností, které má zajišťovat stát,“ prohlásil poslanec. Plánovanou restrukturalizaci ostře kritizovaly také odbory. Podle předsedy Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče Jiřího Schlangra se změna struktury a snižování počtu zaměstnanců děje v rozporu se zákonem. Z ústavů musela podle něj od roku 2006 odejít už tisícovka zaměstnanců. Ministerstvo však jakékoli porušení zákona odmítlo.