Obávali jste se, že od července necháte v lékárně mnohem víc peněz? Pravda, seznam léků, na které už pojišťovny nepřispívají, se prodloužil o 150 přípravků. Na situaci už ale reagují výrobci – a ceny někdy snižují tak, že vás medicína nakonec přijde na podobné peníze, jako kdybyste ji měli na předpis.
„Některé léky na řídnutí kostí si už dnes jde pořídit za stejnou cenu, jako byl dříve doplatek,“ říká Luboš Korbelář z řetězce lékáren Dr. Max.
Pacienti se už v červnu ze strachu, že za medikamenty zaplatí v druhé polovině roku více, předzásobili. Velký zájem byl o léky na řídnutí kostí nebo alergie. „Před prázdninami, kdy lékaři i pacienti odjíždějí na dovolenou, lidé nakupují dopředu každý rok. Tentokrát to ale bylo extrémní. U některých skupin léků, které už teď pojišťovny nehradí, se v červnu obraty násobně zvedaly,“ podotýká Luboš Korbelář.
Velká balení vybraných léků ovšem budou nadále na účet pojišťovny. „Máme nastaveny limity, kolik léků můžeme předepsat. Pokud má někdo problémy krátkodobé, nemohu si dovolit mu předepsat větší balení, protože bych ve finále část zaplatil ze svého,“ upozorňuje šéf Sdružení ambulantních specialistů Zorjan Jojko.
S receptem však i teď přichází do lékárny polovina lidí, kteří si žádají nově vyřazený lék. „Když pacient přijde s předpisem, už si lék zkrátka platí sám. Lékaři ještě někde nejsou zcela informovaní a recepty bývají i ze včerejška. Dříve kupovali lidé tyto léky na recept v 80 až 90 procentech případů,“ doplňuje Luboš Korbelář.
Pacientům se však novinka příliš nelíbí. „V každé skupině musí podle zákona existovat lék, který je plně hrazen pojišťovnami. Doporučujeme proto pacientům, aby požadovali po lékařích předepisování léků, které nemusí doplácet.
Pokud jim bude sděleno, že takový lék neexistuje nebo je neúčinný, je namístě obrátit se na pacientského ombudsmana nebo rovnou na Svaz pacientů ČR,“ radí senátorka Alena Gajdůšková.
Hampel: Volně prodejných léků je u nás méně než na Slovensku
Čeští pacienti by se měli naučit volit léky smysluplně a nekupovat nic, co nepotřebují, říká lékárník Marek Hampel.
Projevilo se nějak vyřazení léků ze seznamu těch, které pojišťovny hradily, na prodeji?
Zájem se skutečně minulý měsíc zvedl. Nejvíce lidé kupovali přípravky s vápníkem na osteoporózu, pak projímadla a léky na alergii.
Nebyl tolik zájem o přípravky na bolest, protože už se to moc nevyplatilo. Volně přišlo balení na 29 korun, zatímco poplatek za recept je 30 korun. Kvůli zájmu mohou třeba ve větších městech malá balení na alergii chybět.
Jak vnímají změnu pacienti?
Informovali jsme v lékárnách dopředu, takže pokud někdo potřeboval, došel si ještě pro recept. U vážně nemocných pacientů úhrada zůstala. Astmatické dítě, které potřebuje léky pravidelně, dostane předpis na devadesátitabletové balení. Když vás ale píchne komár, máte malé balení po ruce v lékárně, aniž byste museli čekat u lékaře.
Jiná situace je u přípravků s vápníkem hlavně pro starší dámy s osteoporózou. Ty z úhrady zcela vypadly. Jde ale o desetikoruny, takže to není tak dramatické. V odůvodněných případech je možnost, že doktor předepíše lék na pojišťovnu po předchozím schválení revizního lékaře.
Nebude pro pacienty problém zvolit ten správný volně prodejný přípravek?
Je třeba vtáhnout do hry lékárníky, aby uměli poradit. Pacienti by měli začít s léky šetrně nakládat a uvažovat o smysluplnosti jejich nasazení.
Měli by se také poradit o době použitelnosti a skladování. Samoléčení jen tak něčím, co jste našli doma, může být nebezpečné. Lidé by si měli uvědomovat, co potřebují a co je zbytečné kupovat.
Může opatření něco ušetřit?
Regulační poplatek je od začátku roku za recept místo položky. Dříve se vybralo kolem 1,5 miliardy ročně, za recept to teď bude zhruba polovina. Letos se tímto ušetřilo 750 milionů z kapsy pacientů.
Za léky vyřazené z úhrad mají pojišťovny ušetřit 400 až 500 milionů. Celková spoluúčast pacienta se ve finále příliš nezmění. Jsou tu samozřejmě výjimky – třeba lidé, kteří potřebují laktózu, při rakovině ve třetím stadiu, by ji měli mít na pojišťovnu.
Přibyly nějaké léky, které jsou nově volně prodejné?
Opatření toto neřešilo. Ale myslím si, že by měly být některé léky přesunuty z režimu na předpis do volně prodejných. Prováděl jsem srovnání se Slovenskem, kde je mnohem více přípravků volně prodejných. V tomto ČR zaspala.
Například lék na chronickou alergickou rýmu nebo průjem lze na Slovensku koupit volně, zatímco u nás ne. Je proto k diskusi, zda bychom neměli některé léky uvolnit a nezatěžovat lékaře předepisováním.