Rivalita musí stranou, jinak nemocnice zaniknou

3. 5. 2005 0:00
přidejte názor
Autor: Redakce
V Kutné Hoře i Čáslavi stojí městské nemocnice na kraji města. Oběma opadává omítka, zevnitř ale zanedbaně rozhodně nevypadají. A obě mají stejný problém. Města totiž od sebe leží pouhých dvanáct kilometrů. A dvě nemocnice na tak malém území mají problém se uživit...


„Nejlepší by bylo, kdyby kdysi postavili jednu nemocnici mezi těmito dvěma městy,“ komentuje situaci s nadsázkou náměstek ředitele kutnohorské nemocnice a zároveň primář chirurgického oddělení Zdeněk Nováček.

Nyní totiž hrozí, že smlouvu na lůžkovou část dostane od zdravotních pojišťoven

jen jedna nemocnice. Provádí se zde totiž například málo porodů. Dalších deset kilometrů od Kutné Hory navíc stojí v Kolíně třetí nemocnice, která se podle středočeské koncepce zdravotnictví stane jednou z páteřních oblastních nemocnic. Má proto výrazně posílit.

Čáslav i Kutná Hora proto zvažují, že obě zařízení spojí, část oddělení zruší či přesunou. Pak by se dalo lépe vyjednávat s pojišťovnami. Vznikl by větší konkurent Kolína. Navíc by radnice do nemocnic již nemusely dávat milióny.

Vzor z Moravy a Příbrami

Radnice nepůjdou neprošlapanou cestou. Obdobně zdravotnická zařízení spojuje do holdingu soukromá třinecká firma Euromednet.

Dvě nemocnice se kvůli hospodaření sloučily i ve středočeské Příbrami. Nyní již tamní „akciová“ nemocnice nevytváří nové dluhy. Musela ale zrušit totožná oddělení, prodala například nemocniční ubytovnu. Akutních lůžek ubylo z 624 na 570. A počet zaměstnanců klesl o zhruba 250 na tisícovku.

K podobným krokům budou muset sáhnout i v Čáslavi a Kutné Hoře. Minulý týden jim soukromá firma Mediterra představila svůj plán, co by se spojenými nemocnicemi, převedenými na obchodní společnosti, udělala.

„Hovoří se o tom, že by nezůstala dětská oddělení. Zbylo by jen to v Kolíně. Ale ostatní oddělení by byla zachována. Takže věříme, že celý projekt by mohl být úspěšný,“ říká tajemník čáslavské radnice Josef Ruml.

Kromě výhodnější pozice při vyjednávání s pojišťovnami by se navíc na „obchodní“ nemocnici nevztahovaly platové tabulky. Stát by již nemohl managementu nařizovat každoroční zvyšování platů lékařů a zdravotních sester. Nařízení totiž neplatí pro soukromé nemocnice.

Navíc by města do nemocnic každý rok již nelila milióny korun na dotacích. I do relativně vyrovnaně hospodařící čáslavské nemocnice šlo loni z městské pokladny šest miliónů. Z toho pět miliónů do rekonstrukce operačních sálů. Mnohem víc peněz stojí nemocnice kutnohorskou radnici: desítky miliónů ročně.

„Klidně vás zničíme“

V Čáslavi se navíc odvěkého rivala bojí. Kutná Hora totiž hodlá vyjednávat o osudu zdravotnického zařízení se soukromými firmami, i kdyby se čáslavská radnice nemocnice vztát nechtěla.

„Kutná Hora je ochotna pronajmout nemocnici firmám, které nám na rovinu řekly, že pokud se jim podaří pronajmout nemocnici, udělají vše pro to, aby čáslavskou nemocnici zlikvidovaly,“ řekl před nedávnem starosta Čáslavi Vladimír Hamral Kutnohorskému deníku.

Politici proto věří, že lidem snadno vysvětlí, proč se nemocnice musejí sloučit a proč některá oddělení budou přesunuta: pokud by se tak nestalo, možná by skončila jedna nemocnice jako celek.

„Jde o to vybrat z několika zel to nejmenší. A to nejmenší je, že dětské oddělení bude v Kolíně a Kutná Hora i Čáslav by si zachovaly ostatní oddělení, která tu jsou,“ říká tajemník Ruml. Politici doufají, že se u nich nebude opakovat situace z Hodonína a Kyjova.

Tam také jednali o sloučení nemocnic. Lidem se ale zrušení části oddělení nelíbilo a po krajských volbách nový zdravotní rada rozhodl, že sloučení není nutné.

Čáslavští a kutnohorští občané jsou přitom rozděleni. Část slučování chápe.

„Zvolit by se mělo to, co je ekonomicky výhodnější. Už teď, když člověk potřebuje složitější zákrok, musí jet stejně do Kolína nebo Prahy,“ říká například Stanislav Černý z Kutné Hory.

Druhá polovina lidí souhlasí spíše s ministryní Miladou Emmerovou. „Slučování nemocnic je účelné pouze, pokud v prvé řadě bude zachováno stávající spektrum lékařských oborů a potřebný počet lůžek. Ani dostupnost zdravotní péče nesmí

Miroslav Petr, Hospodářské noviny

  • Žádné názory
  • Našli jste v článku chybu?