Na základě epidemiologických studií, které pozorovaly několikatisícové soubory osob, byly definovány neovlivnitelné a ovlivnitelné rizikové faktory kardiovaskulárních onemocnění, zejména ICHS. Mezi neovlivnitelné rizikové faktory jsou zařazeny: věk, pohlaví a genetická predispozice. Mezi ovlivnitelné rizikové faktory patří: arteriální hypertenze, hypercholesterolemie, výživa a obezita, kouření, diabetes mellitus, tělesná inaktivita a stres (Strategic priorities, 2005). S narůstajícím počtem rizikových faktorů se konečné riziko u dané osoby zvyšuje. Důležitá jsou proto opatření, která napomáhají při primární i sekundární prevenci kardiovaskulárních onemocnění (Sóvariová a kol., 2007, s. 39). V průzkumu jsme se věnovaly sledování ovlivnitelných rizikových faktorů u pacientů s diagnostikovanou ICHS.
Výzkum jsme realizovaly v měsících listopadu a prosinci 2009 u pacientů s diagnostikovanou ICHS hospitalizovaných a ambulantně léčených v referenčních zdravotnických zařízeních ve Slovenské republice (VUSCH) a v České republice (IKEM).
Výběr vzorku byl realizován záměrně. Osloveno bylo 600 respondentů, návratnost dotazníku byla 79,2 %. Výběrový soubor tvořilo 475 respondentů. Z toho bylo 252 respondentů z VUSCH a 223 z IKEM. Z toho bylo 256 ambulantních a 219 hospitalizovaných respondentů. Průměrný věk celého souboru respondentů byl 59 let, směrodatná odchylka byla 12, nejmladší účastník měl 22 let a nejstarší 87 let.
Vzorek tvořilo 64,00 % mužů a 33,89 % žen, žádnou odpověď neuvedlo 2,11 %. V zaměstnání pracuje spíše duševně 27,16 %, spíše fyzicky 19,58 %, duševně i fyzicky pracuje 25,47 % a 27,79 % respondentů neuvedlo žádnou odpověď. Vysokoškolské vzdělání mělo 22,32 % respondentů, 61,69 % respondentů mělo středoškolské, 13,26 % respondentů mělo základní a 13 respondentů (2,74 %) neuvedlo své nejvyšší dosažené vzdělání. Bydlení ve městě uvedlo 61,89 % respondentů, na venkově 35,16 % respondentů, obě možnosti uvedlo 5 respondentů (1,05 %) a 9 respondentů se nevyjádřilo (1,89 %). Nadváhou trpělo 70,95 % respondentů, 26,11 % respondentů nemělo nadváhu a 14 respondentů (2,94 %) se nevyjádřilo. Obvod pasu více než 102 cm udalo 38 mužů (12,5 %) a více než 88 cm v pase uvedlo 32 žen (19,88 %).
Sběr informací se realizoval formou dotazníku, který sestával z 28 položek. Dotazník byl anonymní. Pro potřeby statistického zpracování našich údajů jsme využily software SPSS verze 17.0. Ze statistických metod jsme použily deskriptivní statistiku.
Výsledky výzkumu
Redukce ovlivnitelných rizikových faktorů ICHS je cestou ke snížení progrese tohoto onemocnění. Proto jsme se věnovaly i jejich výskytu ve zkoumaném souboru respondentů. Respondenti našeho výzkumu uváděli podíl jednotlivých rizikových faktorů takto: vysoký krevní tlak, stres, vysoká hladina cholesterolu, obezita, kouření, nevhodná životospráva, diabetes mellitus, tělesná inaktivita a jiné (graf 1).
Až 55 % respondentů uvedlo, že trpí hypertenzí a 14 % respondentů nezná hodnotu svého krevního talku. Cigaretový dým škodí nejen plicím, ale i srdci a cévám. Statistiky svědčí o tom, že ICHS (je vyvolaná zúžením tepen, které zásobují srdce kyslíkem) se vyskytuje u kuřáků mnohem častěji než u nekuřáků. Zjistily jsme, že 62 % respondentů nekouří vůbec. Po diagnostikování ICHS přestalo kouřit 20 % respondentů. Překvapilo nás, že pravidelně kouří 12 % respondentů.
Na otázku, zda znají respondenti hladinu svého cholesterolu, uvedlo 54 % kladnou odpověď, z toho však jen 24 % uvedlo i číselnou hodnotu. 42 % dotazovaných však nezná hodnotu svého cholesterolu. Hladina cholesterolu je velmi ovlivňována složením a způsobem přípravy stravy, proto jsme se věnovaly i stravovacím návykům respondentů. Výzkumem jsme zjistily, že 23 % respondentů označilo, že ze svého jídelníčku po diagnostikování ICHS vyloučilo uzeniny a stejný počet vepřový tuk. 14 % respondentů vůbec nezměnilo své stravovací návyky. Zjištění, že 6 % respondentů po diagnostikování ICHS vyloučilo ze stravy ryby a drůbež jsme neočekávaly, když právě ryby se při srdečně-cévních onemocněních velmi doporučují.
Nadváha znamená pro srdce práci navíc. I v klidu musí srdce u lidí s nadváhou pracovat intenzivněji, protože jejich organismus potřebuje k zajištění stejné činnosti víc kyslíku než u lidí bez nadváhy. Redukce hmotnosti je pro kardiologické pacienty obzvlášť důležitá. Naším zjištěním bylo, že po diagnostikování ICHS 51 % nezměnilo svoji hmotnost. 33 % respondentům se podařilo svoji hmotnost snížit. Zbývající respondenti zvýšili svoji hmotnost nebo se nevyjádřili. K redukci hmotnosti přispívá změna stravovacích návyků a pohybová aktivita. Proto jsme se respondentů ptali, jak často se věnují pohybové aktivitě (minimálně 30 minut chůze, sport, práce na zahradě a jiné). 59 % dotazovaných se věnuje pohybové aktivitě denně, 22 % 1krát týdně, 3 % 1krát měsíčně, ale až 13 % respondentů se jí nevěnuje vůbec.
Stres je součástí našeho života a často i důsledkem různých onemocnění. 25 % respondentů zkoumaného souboru zvládá stres tím, že se vypovídá. 16 % sportuje a stejné procento dotázaných užije léky na uklidnění a 11 % křičí. Respondentů jsme se ptaly i na aktivity, které podnikají pro zlepšení svého zdraví. Výsledky jsou znázorněny v grafu 2.
Diskuse
Gulášová (2009, s. 32–33) ve své práci uvádí, že více než polovina pacientů s aterosklerózou, která je také příčinou ICHS, má dostatek informací o svém onemocnění a správné životosprávě při něm. Přesto 48 % pacientů občas porušuje tyto zásady.
My jsme dospěly k závěru, že pacienti s ICHS s větším počtem rizikových faktorů nezměnili svůj životní styl výrazněji než pacienti s nižším počtem rizikových. Z porovnání studie EUROASPIRE I, II, III, která se zabývala sekundární prevencí ICHS, vyplývá, že za deset let došlo k poklesu prevalence zvýšené sérové koncentrace cholesterolu v důsledku farmakoterapie. Přestože většina pacientů užívá antihypertenziva, prevalence zvýšeného krevního tlaku se nezměnila (předpokládá se artefakt vyvolaný měřením). Úplně selhaly intervence týkající se životního stylu. Důsledkem byla stále vysoká prevalence kouření a nárůst obezity a diabetu. Z uvedeného jasně vyplývá, že farmakoterapie nestačí a je nezbytná změna životního stylu nejen pacienta, ale celé rodiny (Šimon, J., Rosolová, H., Mayer, O. jr., 2009, s. 123–127). Kilíková a Chrabrečková (2008, s. 33-34) se ve svém průzkumu zabývají výskytem ovlivnitelných rizikových faktorů ICHS při kontrolním vyšetření a po 12 a více měsících, kde i přes intervenci nedošlo ke změně v oblasti snížení hmotnosti a nekouření. Naopak došlo k poklesu systolického krevního tlaku a cholesterolu.
Líšková (2009, s. 28–29) ve svém průzkumu uvádí, že 50 % pacientů s ICHS nedodržuje správnou životosprávu. Jako nevhodné potraviny při ICHS pacienti uvedli uzeniny, vejce a slazené nápoje v 41 %. 22 % pacientů uvedlo jako nevhodné potraviny mléčné výrobky, ryby a zeleninu.
Nás negativně překvapily některé výsledky našeho výzkumu. 14 % respondentů nezměnilo svoje stravovací návyky. Dokonce 6 % respondentů vyřadilo ze svého jídelníčku po diagnostikování ICHS ryby a drůbež. Své stravovací návky výrazněji změnili ambulantní respondenti.
Literatura
GULÁŠOVÁ, I., ZACHAROVÁ, E., RIEDL, I. 2009. Životospráva a zdravotný stav pacienta s aterosklerózou. Sestra. 2009, 8, 9–10, s. 32–33, ISSN 1335-9444.
KILÍKOVÁ, M., CHRABREČKOVÁ, M. Rizikové faktory a sebahodnotenie zdravia. Sestra. 2008. 7, 9–10, s. 33–34. ISSN 1335-9444.
LIŠKOVÁ, M. Prevencia ischemickej choroby srdca. Sestra. 2009, 8, 9–10, s. 28–29. ISSN 1335-9444.
HORANSKÁ, V. Úloha ošetrovateľstva v prevencii ischemickej choroby srdca. Dizertačná práca. Vysoká škola zdravotníctva a sociálnej práce sv. Alžbety. Bratislava. 2010. 138 s.
SOVÁRIOVÁ, M., TIRPÁKOVÁ, L., SUCHANOVÁ, R. Edukácia a prevencia. Sestra. 2007. 6, 7–8, s. 39–41. ISSN 1335-9444.
Strategic priorities of the WHO Cardiovascular Disease Programme. [on-line] 2005 [cit. 2008-12-16]. Dostupné z WWW:
<
http://www.who.int/cardiovascular_diseases/ priorities/en/
.
ŠIMON, J., ROSOLOVÁ, H., MAYER, O. jr. 2009. Preventivní kardiologie 1995–2005. Úspěchy i zklamání (EUROASPIRE I, II, III). Cor Vasa 51(2), 2009, s. 123–127, [on-line]. [cit. 2008-12-14]. Dostupné z WWW:
<
http://www.e-coretvasa. cz/casopis/obsah?rok=2009
&
mesic=02
.
Graf 1: Výskyt rizikových faktorů ICHS ve zkoumaném souboru respondentů
Graf 2: Aktivity vykonávané pro zlepšení svého zdraví zkoumaného souboru
Souhrn Článek pojednává o výzkumu, jehož cílem bylo zjistit výskyt ovlivnitelných rizikových faktorů u pacientů s ischemickou chorobou srdeční (ICHS). Klíčová slova: ischemická choroba srdeční, rizikové faktory, úlohy sestry, ošetřovatelství, prevence
O autorovi| PhDr. Valéria Horanská, Ph. D., PhDr. Ľubomíra Lizáková, PhDr. Karolína Vranaiová, Ph. D., PhDr. Anna Lengyelová, FZ KU, Ružomberok (valeria.horanska@mail.t-com.sk)