Robustní systém kvality existuje, náročné je kvalitu udržet

7. 8. 2015 9:09
přidejte názor
Autor: Redakce

Nastavení standardů kvality péče v souvislosti s akreditací je pro řadu zdravotnických zařízení tvrdým oříškem. Akreditační matadoři ale upozorňují, že ještě náročnější je kvalitu v nastavených parametrech udržet.




S tímto vědomím věnovala pořádající Spojená akreditační komise (SAK) svou sedmou konferenci udržitelnosti kvality ve zdravotnictví.

Nový akční plán kvality a bezpečí

„Vybudovat robustní systém kvality není tak těžké jako jej udržovat, spravovat a řídit ho na základě sběru dat,“ uvedl v úvodu konference ředitel SAK David Marx a dodal, že systém kvality prostřednictvím akreditací se už netýká pouze akutní péče, ale také ambulantní, následné a dlouhodobé. Vyzdvihl také krok ministerstva zdravotnictví, které dalo vzniknout „Akčnímu plánu kvality a bezpečí ve zdravotnictví“. Dokument podle Marxových slov jako první formalizuje a strukturuje cíle v oblasti řízení kvality a bezpečí pro další roky. Akční plán představil na konferenci ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček. Nový plán bude součástí zákona o zdravotních službách, resp. jeho vyhlášky o hodnocení kvality a bezpečí lůžkové zdravotní péče. Úpravou této legislativy resort reaguje na doporučení OECD, aby se ČR kvalitou a bezpečím ve zdravotnictví zabývala.
Zásadním prvkem plánu je optimalizace systému hodnocení kvality a bezpečí zdravotnického systému – zejména zpřísnění podmínek pro organizace externě posuzující zavedené systémy kvality a bezpečí tak, aby externí audity vycházely z mezinárodně uznaných principů a neprobíhaly jen formálně.
„V českém systému zdravotnictví chybí dostatečná motivace ke kvalitě, máme nedostatek manažerů kvality a bezpečí, nedostatečně se do prosazení kvality zapojují krajští zřizovatelé, postrádáme také analýzu nežádoucích událostí a zlepšit bude třeba i systém vzdělávání zdravotníků v oblasti managementu zdravotnictví, proto akční plán zahrnuje rozšíření pregraduálního i specia lizačního studia o témata kvality,“ vyjmenoval rezervy systému vzhledem ke kvalitě péče ministr Němeček, pod jehož bývalým vedením prošla akreditačním procesem Fakultní nemocnice Ostrava.
Jak dodal, vedle samotné optimalizace hodnocení kvality má ministerstvo v plánu podporovat kvalitu zdraví populace a popularizaci kvality u laické veřejnosti. Vznikne proto rovněž veřejně dostupný dokument „Rádce pacienta“ a také elektronický portál kvality. Možnost bonifikace akreditovaných nemocnic nabídla letos úhradová vyhláška. Pojišťovny zatím tento typ bonifikace příliš nevyužívají.

Vliv kvality na smluvní politiku

Jak ale řekl náměstek ředitele Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) pro zdravotní péči Petr Honěk, v rámci hodnocení kvality péče VZP posuzuje zejména strukturální ukazatele, které jsou snadno zjistitelné, tzv. tvrdé parametry, tedy personální zajištění a přístrojové vybavení. „Mezi procesní ukazatele, které pojišťovna hodnotí, patří léčba pacienta dle guidelines. Pro sledování kvality péče je vhodný například obor diabetologie, protože je zde řada tvrdě měřitelných markerů v souvislosti s léčbou, například sledování glykovaného hemoglobinu, LDL cholesterolu či očního pozadí,“ uvedl náměstek Honěk k problematice sledování kvality ze strany plátců zdravotního pojištění.
VZP také hodnotila jednotlivá zdravotnická zařízení provádějící např. operaci katarakty, kde pojišťovna sledovala nákladovost pacienta, počty nutných reoperací, operací druhého oka a přidružených komplikací. Dobře uchopitelná souvztažnost s kvalitou péče je také u IVF léčby, kde VZP sledovala počty provedených i úspěšných cyklů a jejich počty vztažené k porodům i množství hormonů použitých při léčbě.
Vizí VZP s ohledem na kvalitu poskytované péče zůstává princip „bonus – malus“. „Pokud zdravotnické zařízení kontroluje svou kvalitu, dbá na péči a bude tak mít lepší, jednoznačně měřitelné výsledky, budeme jedině pro, aby tato zařízení byla lépe ohodnocena. Dle úhradové vyhlášky můžeme regulovat, na jak velký objem péče s daným zařízením uzavřeme smlouvu. Zde budeme preferovat ta zařízení, která mají lepší výsledky,“ potvrdil Petr Honěk, zároveň ale uvedl, že chybějí jasná pravidla pro hodnocení péče, kontrola, kultivace výkaznictví i stanovení sankcí za nedodržování daných podmínek, poskytování nekvalitní péče a jinou neprofesionalitu.

Udržet kvalitu

Problematiku akreditace zná z pozice sestry u lůžka, prezidentky Asociace sester, hlavní sestry, ministryně zdravotnictví, ale zejména jako ředitelka Všeobecné fakultní nemocnici v Praze (VFN) Dana Jurásková. Když se v roce 2010 vrátila do vedení nemocnice, získání akreditace bylo jednou z jejích priorit. „Přesvědčit tak velké zdravotnické zařízení o tom, že akreditace je nutná, bylo nesmírně těžké. Jde o změnu kultury a ducha v nemocnici. VFN je znalecký ústav, na pozici klinik je nemocnice řízená předsedy odborných společností, soudními znalci, kapacitami ve svém oboru. Tito odborníci byli většinou přesvědčení o tom, že jejich pracoviště pracuje nejlépe. Ale už první interní audity prokázaly, že námi nastavené standardy jsou nadmíru ambiciózní a sami nejsme schopni je dodržet ani zaplatit. Toto zrcadlo nám ukázalo, že naši zaměstnanci jsou sice skvělí teoretici, ale o fungování vlastní nemocnice rozhodně nevědí všechno, hlavně ale nejsou schopni vnitřně přijmout proces akreditace. Tento blok spustil kaskádu reakcí od hysterických postojů typu ‚změňte akreditační standardy SAK‘ až po depresivní reakce typu ‚domnívali jsme se, že pracujeme skvěle, ale máme rezervy a je to naše chyba‘,“ popsala ředitelka Jurásková těžké začátky přesvědčování o nutnosti akreditačního procesu. K samotnému dosažení akreditace Dana Jurásková dodala, že nemocnice musela nastavit průsečík mezi odbornou ambicí, požadavky SAK a finančními možnostmi.
Achillovou patou pohledu na akreditovanou nemocnici podle ředitelky Juráskové byla a stále jsou data. „Abychom dokázali kvalitu správně ohodnotit, je potřeba data v trendech dlouhodobě sledovat, nasadit je na národní indikátory a tím se porovnávat. My jsme zvolili metodu sledování vlastních dat a vývoj na nich budeme kultivovat,“ dodala s tím, že VFN je jednou z referenčních nemocnic v projektu DRG restart. „V každém případě musím podepsat motto této konference, protože naprosto nejtěžší po získání akreditace je udržet ji,“ podotkla.

Akreditovaná evakuace

Termín 20. listopadu 2014 byl pro Nemocnici Havlíčkův Brod zlomovým bodem ve dvou ohledech. „Právě jsme dokončili reakreditaci u SAK, když kolem 17. hodiny někdo telefonem ohlásil, že v nemocnici je uložena bomba. A akreditovaný traumatologický plán se rozjel naostro. Byl svolán krizový štáb a přijely všechny složky záchranného integrovaného systému. Policie poté rozhodla o evakuaci celé hlavní budovy a pyrotechnici začali bombu hledat,“ popsal náměstek pro léčebnou péči nemocnice Aleš Bílek situaci, kdy bylo během podzimního večera společně s 200 zaměstnanci potřeba přemístit 290 pacientů, včetně desítek nemocných umístěných na JIP a ARO a matek s novorozenci. „Výhodou bylo, že ve chvíli spuštění evakuace pacienti na ARO nebyli ventilováni, poslední rodička odrodila, neoperovalo se, venku nemrzlo a nesněžilo a v okolí hlavního monobloku jsou další budovy, kam mohli být převezeni pacienti, kteří nemuseli být transportováni do okolních nemocnic,“ vysvětlil neovlivnitelná pozitiva náměstek Bílek.
Za problematické označil zahlcení centrálních výtahů v budově, zatímco postranní výtahy využity nebyly. Proto pak nemocnice vytvořila směrnici pro správný postup jednotlivých oddělení v obdobných situacích.
Druhý den ráno se hrozba telefonem bohužel opakovala. Nemocnice opět aktivizovala traumatologický plán a svolala krizový štáb. Policie sice rozhodla, že přístup do nemocnice a příjem pacientů omezí, ale k evakuaci už nedošlo. Pravděpodobný pachatel byl ještě ten den zadržen. Nemocnice v Havlíčkově Brodě při ostrém nácviku prošla těsně po akreditaci zatěžkávací zkouškou, která ji posunula k dalšímu zvyšování kvality a bezpečí.

  • Žádné názory
  • Našli jste v článku chybu?