New York -
V roce 2000 se na summitu OSN všech 189 členských zemí dohodlo, že do roku 2015 sníží míru dětské úmrtnosti proti roku 1990 o dvě třetiny. K tomuto cíli ale směřuje jen sedm ze zmiňovaných 60 zemí - Bangladéš, Brazílie, Egypt, Filipíny, Indonésie, Mexiko a Nepál. U 14 států naopak míra dětské úmrtnosti narůstá.
Hlavními faktory, které k této skutečnosti přispívají, jsou podle UNICEF nedostatek financí a vyškoleného zdravotního personálu, ozbrojené konflikty sužující rozvojové země a šíření viru HIV. Největším „zabijákem“ je zápal plic, kterému ročně podlehnou dva miliony lidí - víc než AIDS, malárii a spalničkám dohromady.
Většině případů dětské úmrtnosti se přitom dá předejít očkováním, čistou vodou, dávkami vitaminu A a zlepšením zdraví matek. To jsou ale věci, které v nejchudších zemích světa často chybějí. „Okolnosti, do nichž se děti rodí, rozhodují o jejich šanci na přežití,“ řekla jordánská královna Rania.
V první polovině 19. století byla stejná úmrtnost v Nigeru jako ve Švédsku. V současnosti má Švédsko spolu se Singapurem nejnižší dětskou úmrtnost na světě, zatímco v Nigeru se průměrně každé čtvrté dítě nedožije pátých narozenin.
ČTK