který tak potvrdil prvoinstanční rozsudek.
Tehdy tříletý Martin byl v roce 2000 na Bulovku přivezen z Brandýsa nad Labem kvůli střevní neprůchodnosti. Podstoupil proto běžnou operaci. Při zákroku se mu ale krátce zastavilo srdce a lékaři ho museli resuscitovat. Podle znaleckých posudků ho předčasně odpojili od dýchacích přístrojů. Chlapec má v důsledku otoku poškozený mozek a není schopen navázat kontakt s okolím - trpí takzvaným apalickým syndromem.
Podle předsedkyně odvolacího senátu Ivany Hasalové soudy obvykle nepřisuzují při poškození zdraví milionové částky, v tomto případě však znalci naprosto prokázali pochybení nemocnice. Přiznané odškodné označila za minimální s tím, že soud ale nemohl rodičům přiřknout víc, než požadovali. „Částka je pouze symbolická, protože nemůže nahradit plnohodnotný život a zdraví,“ řekla soudkyně.
Chlapcovo postižení je totiž podle soudů trvalé a nezvratné. Dítě trpí poškozením mozku a trávicího ústrojí, ztrátou mluvy a úplným ochrnutím všech končetin. Chlapec také nevidí, neslyší, ztratil chuť, má poraněné plíce a může pouze omezeně hýbat páteří.
Většina znaleckých posudků se shodla na tom, že zdravotnické zařízení a odpovědní lékaři pochybili hned několikrát. Chlapec nepodstoupil před operací požadovaná vyšetření ani předoperační léčbu. Přestože často zvracel, doktoři mu nedali infuzi ani žaludeční sondu. K operaci ani léčbě nebyla dostatečná dokumentace. Hlavním důvodem postižení dítěte pak bylo odpojení od přístrojů, přestože prý měl anesteziolog při zástavě krevního oběhu mozkové potíže předpokládat.
Nemocnice se znalci nesouhlasí a s odkazem na odlišný názor jiného odborníka požadovala revizní posudek. Hasalová však odvolání zdravotnického zařízení označila za neetické a arogantní. „Říci, že je neústavní přiklonit se v případě rozporných posudků bez odůvodnění na jednu stranu, není podle mě arogance,“ reagoval právník nemocnice Jan Mach. Zvažuje proto nejen dovolání k Nejvyššímu soudu, ale i podání ústavní stížnosti.
Kvůli operaci stanuli před trestním senátem dva lékaři - chirurg, který chlapce operoval, a anesteziolog, který mu dával narkózu. Zodpovídali se z újmy na zdraví. Soudy je však obžaloby zprostily s tím, že odpojení od dýchacího přístroje bylo kolektivním rozhodnutím více doktorů a odpovědnost za něj nese primář oddělení.
Rodiče dítěte původně požadovali deset milionů korun. Soud jim je již jednou přiznal, odvolací senát ale verdikt zrušil a případ vrátil k dalšímu projednání. Chlapcova matka a otec poté žalobu na základě nové judikatury rozšířili a žádali o dva miliony více.
ČTK