Zdravotnictví se i v roce 2017 vezlo na růstové křivce a čeká totéž i od roku 2018. Příjmy systému zdravotního pojištění v roce 2017 měly růst podle odhadů přinejmenším o pět procent. Stát zvyšuje platby za státní pojištěnce, výběr pojistného díky nižší nezaměstnanosti a vyšším platům roste. Politici rozhodli, kam tyto peníze navíc směřují. Od ledna 2017 se zvýšily tabulkové platy zaměstnanců nemocnic o deset procent, od poloviny roku mohou ředitelé dávat sestrám příspěvek za směnnost až 2000 Kč měsíčně. Limity na doplatky na léky pro seniory se naopak od ledna 2018 snižují z 2500 na 1000 Kč ročně, u lidí nad 70 let až na 500 Kč.
Co se nepovedlo
Přes veškerý ekonomický růst nepanovala v roce 2017 ve zdravotnictví kdovíjaká spokojenost a na podzim před volbami do poslanecké sněmovny došlo i na protesty soukromých lékařů. Jedním z důvodů bylo zavedení povinných elektronických receptů. Zrušení povinnosti protestující nedosáhli, za vystavování papírových receptů ale nebudou lékaři v roce 2018 pokutováni.
Mezi poskytovateli péče, kteří nejsou velkými nemocnicemi, se stupňovala nespokojenost s tím, jak Ministerstvo zdravotnictví rozděluje peníze. A to jak u ambulantních lékařů, tak u menších nemocnic. Výsledkem je stížnost, kterou k Evropské komisi posílají ambulantní specialisté kvůli údajnému protežování nemocničních ambulancí. A také několik žalob a stížností na stát, jež vinou rozdělování dotací podal podnikatel a majitel nemocnic Sotirios Zavalianis.
Do roku 2017 vstupovalo zdravotnictví s čerstvým ministrem.
Miloslav Ludvík jím byl jmenován 1.
prosince 2016 a v úřadu tak strávil rok a dvanáct dní. Hned zkraje roku musel jako první úkol řešit vrtulníky záchranné služby. Dlouhá léta bezproblémově fungující systém byl s vidinou úspor pozměněný, soukromé provozovatele na dvou z deseti stanovišť nahradila policie a armáda. Tendry na šest stanovišť, která zbyla na soukromníky, se dělaly narychlo a ústecké základně kvůli tomu hrozil výpadek. V lednu Ministerstvo zdravotnictví zrušilo tendr na základnu v Ústí nad Labem, zpochybněný původním provozovatelem, firmou DSA. Ta tam létá po novém výběrovém řízení dodnes. Co ale bude s leteckou záchrankou dál, není jisté. V září vláda schválila záměr převzít od roku 2020 leteckou záchranku novým státním podnikem. Existují ovšem pochyby, jestli lze za dva roky nový státní podnik vybudovat.
Po dlouhých letech diskuzí byly loni schváleny změny vzdělávání mladých lékařů a vzdělávání nelékařských pracovníků. Mladí lékaři z nich ale rozhodně nadšení nejsou a slíbené a potřebné zjednodušení podle nich nepřinesou. Také zkrácení studia pro zdravotní sestry se stále vnímá kontroverzně. Navíc ministerstvo zdravotnictví do nelékařského zákona přes předsedu zdravotního výboru sněmovny Rostislava Vyzulu bez větších diskuzí prosadilo zavedení tradiční čínské medicíny jako oficiálního zdravotnického oboru. To popudilo velkou část zdravotnické obce včetně lékařské komory a ČLS JEP. Lékařské fakulty daly od takového studia ruce pryč, stejně jako většina zdravotnických fakult. Otevření nového oboru nevylučuje vysoká škola v Hradci Králové, kde sídlí i Klinika tradiční čínské medicíny při fakultní nemocnici. Škola ale dosud nemá zkušenosti se zdravotnickými obory, tak by přípravy trvaly několik let.
Komu se loni dařilo
Sítě lékáren se loni rozrostly, samostatné lékárny ubývají. Největším sítím, tedy Dr. Max a BENU, přibylo vlastních lékáren i konkurentů. Svoji síť si zakládá i Moje Ambulance. Koupí od původních majitelů nebo budováním nových lékáren na zelené louce vytvářejí své sítě i Pilulka známého internetového obchodníka Martina Kasy, síť Na Zdraví investiční skupiny Davida Rusňáka DRFG, vlastní lékárny má EUC… Daří se rovněž internetovým lékárnám.
Úspěchy hlásily v roce 2017 také kliniky nadstandardní péče, které pacientům většinou za paušální poplatky nabízejí organizaci péče bez čekání a příjemné prostředí. Zejména v Praze mají jediný problém – jak pro velký zájem rychle navýšit kapacitu.
Co bude potřeba dořešit
Samostatnou kategorií je, co se v roce 2017 neudělalo. Ministerstvo zdravotnictví sice připravilo zákon o univerzitních nemocnicích, který měl dnešní fakultní nemocnice odstátnit. Připomeňme, že kdyby byl přijat, seděl by dnes jeho předkladatel, bývalý ministr Miloslav Ludvík, na své židli v Motole klidněji.
Ředitelé univerzitních nemocnic by totiž už nebyli tak snadno odvolatelní ministrem zdravotnictví. Na návrh se snesla vlna kritických připomínek. Objevily se obavy z rozprodání majetku nemocnic.
Univerzity zase nechtěly převzít zadlužené nemocnice, když měly začít za jejich dluhy ručit. Ministr Ludvík k zákonu nesehnal jediného silného spojence, mnohé hráče naštval, když na připomínky nechal jen pár dní. Vládou sice návrh prošel, ve sněmovně se ale v červnu zasekl ve Vpz, který jeho projednávání přerušil a už se k němu nevrátil. Otázka, jak zlepšit formu fungování státem řízených nemocnic, tak zůstává pořád aktuální. Jen se potvrdilo, jak moc je citlivá.
První problém, který je na ministerském stole v roce 2018, je rozdělování financí na zdravotnické prostředky. Dosavadní systém, jak stanovovala úhrady jednotlivých zdravotnických prostředků Všeobecná zdravotní pojišťovna, zrušil v červnu Ústavní soud, a to v termínu uplynutí dne 31. prosince 2018. Podle soudu dnes zákon nestanovuje dost předvídatelně, na jaké zdravotnické prostředky bude mít pacient nárok, ani za jakých podmínek na trhu mohou dodavatelé prostředky prodávat.
Letos tedy mají politici za úkol napsat předvídatelná a určitá pravidla počítání úhrad zdravotnických prostředků. Úkol na několik let. A stihnout se musí za pár měsíců.
Tématem roku 2017 bylo také financování nejdražších léků. Stále hlasitěji si zdravotní pojišťovny stěžují na § 16 o mimořádné úhradě jediné možné léčby. Z jejich pohledu je nadužíván pro případy, pro něž vůbec nebyl zamýšlen.
Mnohdy o stanovení ceny a úhrady firma ani nepožádá, s vědomím, že na § 16 je cena neregulovaná. „Výjimečné“ případy se tak rozhojnily na víc než dvacet tisíc ročně a náklady na ně v posledních letech rostou dvojciferným tempem. Letos zřejmě překročí dvě miliardy Kč. Vede se taky důležitá debata o financování vysoce inovativních léků.
Změny nikoli kosmetické
Střídání na postu ministra zdravotnictví, které proběhlo na samém konci roku 2017, rozhodně není tentokrát jen kosmetickou změnou. Nejen že nový ministr není z ČSSD, není to ani bývalý, ani stávající ředitel fakultní nemocnice. A to se nestalo od roku 2009. Dokonce není ani lékařem, což je v historii České republiky teprve počtvrté z osmnácti stálých ministrů zdravotnictví (tedy když nepočítáme politiky Zdeňka Škromacha a Vladimíra Špidlu, kteří vždy vedli Ministerstvo zdravotnictví na přechodnou dobu).
Že mladý právník Adam Vojtěch přinese nové pohledy, je zaručené.
V posledních třech letech se z pozice úředníka na ministerstvu financí zabýval zdravotnictvím do hloubky a snaží se obklopit lidmi se zkušenostmi. Novou náměstkyní ministra je Alena Šteflová, která už před lety na úřadě v různých pozicích působila a pak vedla českou pobočku WHO. Poradcem ministra se stává předseda České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně prof. Štěpán Svačina a nový ministr Adam Vojtěch (ANO) se hlásí k tomu, že mají podobné názory na zdravotnictví. Vedle pacientské rady chce ministr obnovit Radu poskytovatelů a poradní orgán pro přímo řízené organizace.
Pět dní po jmenování nového ministra rezignoval z osobních důvodů dosavadní ředitel Státního ústavu pro kontrolu léčiv Zdeněk Blahuta. Vedl ho od února roku 2014 a právě pár dní po nástupu nového šéfa a pár dní před spuštěním projektu povinných eReceptů, který roky připravoval, jej přepadly osobní důvody. Žádné vyjádření k tomu médiím neposkytl.
Zdravotnictví by zkrátka letos potřebovalo trochu stability, aby se vypořádalo s několika nedořešenými potížemi. Ekonomická situace snad nějaký klid ještě v roce 2018 podle předpovědí poskytne. Zato politická situace připomíná spíš rozbouřené moře a slibuje jen samé nejistoty.
O autorovi| Adéla Čabanová, autorka je komentátorkou deníku E15,