Čeští lékaři ošetřili loni téměř 66.000 cizinců ze zemí Evropské unie a skupiny států, s nimiž má ČR podepsanou smlouvu o sociálním zabezpečení. Ve srovnání s rokem 2007 jde o nárůst o zhruba 5400 případů. Celkové náklady za ošetření činily zhruba 337 milionů korun, rok předtím to bylo 262 milionů korun. Podle pravidel EU hradí zdravotní péči nejdříve české zdravotní pojišťovny, následně ji ale proplatí pojišťovny ze země, v níž si pacient platí pojištění.
Nárůst počtu ošetřených pojištěnců souvisí s tím, že se stále více zdravotnických zařízení učí využívat nárok na přeúčtování hrazení péče, a také s rozšiřováním evropského průkazu pojištěnce. Informoval o tom mluvčí Centra mezistátních úhrad Václav Janalík.
Stejně tak roste i počet českých pojištěnců, kteří jsou ošetřováni v zemích EU a smluvních státech. Centrum mezistátních úhrad loni řešilo více než 88.700 případů českých pojištěnců ošetřených v zahraničí, rok předtím 70.647 pacientů a v roce 2006 dokonce pouze 27.619 pacientů. Celkové náklady za ošetření Čechů za hranicemi přesáhl loni 356 milionů korun, předloni 338 milionů korun a v roce 2006 pak 161 milionů korun.
Mezi nejčastěji ošetřované cizince na území ČR patří Slováci, Němci a Rakušané. Podíl počtu ošetření za německé pojištěnce (29 procent) je téměř stejný jako podíl Slováků (30 procent). Přitom ale péče poskytovaná Slovákům podle statistik vychází mnohem dráž. Z celkových nákladů polovina připadá na slovenské pacienty, na německé pojištěnce pak zhruba 17 procent nákladů. Podle Janalíka je to způsobené tím, že slovenští pacienti jezdí do ČR kvůli nákladným zákrokům, které na Slovensku nejsou k dispozici. Jedná se prý například o některé druhy transplantací.
Nejvíce z ošetřených českých pojištěnců se léčilo na Slovensku (72 procent), z celkových nákladů ale tvořili jen polovinu. Péče poskytovaná na Slovensku totiž podle Janalíka vychází ve srovnání s jinými zeměmi levněji. Mezi české pojištěnce léčené na Slovensku se započítávají zranění čeští turisté, ale i lidé, kteří pracují v ČR a platí si v ní pojištění, ale žijí na Slovensku.
V EU platí pravidlo, kdy pojištěnci jednoho členského státu mají nárok na úhradu nákladů za zdravotní péči při pobytu nebo bydlišti v jiné členské zemi. Stejný systém se týká také Norska, Islandu, Lichtenštejnska a Švýcarska. ČR má smlouvu o sociálním zabezpečení podepsanou také s Chorvatskem, Tureckem, Makedonií, Srbskem a Černou Horou.
Počet 65.732 zahraničních pojištěnců ošetřených loni v ČR nezahrnuje pacienty z Asie, Ruska, Ukrajiny ani Spojených států. Pro ně platí jiný systém, jsou například povinni pojistit se u komerčních pojišťoven.
Zdravotní pojišťovny doporučují českým cestovatelům, aby si i při cestách do zemí EU sjednávali připojištění. Zaručí si tím například proplacení případného převezení do své země, pokud se jim něco stane. Například romský rumunský mladík, který zemřel na začátku srpna ve vinohradské nemocnici, byl ve své zemi pojištěn, ale ne připojištěn pro cestu do zahraničí. Zdravotní péči, která vinohradskou nemocnici stála zhruba 100.000 korun denně, tedy proplatí rumunská zdravotní pojišťovna. Částku 90.000 korun za převezení těla do Rumunska ale musela uhradit jeho rodina.
ČTK