Dosud tutlaný rozkol mezi vedením Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) a ministerstvem zdravotnictví vyhřezl do otevřené bitky trestním oznámením za půlmiliardové úniky v kauze IZIP, které resort podal zkraje září. Tím vzbudil paniku nejen v managementu a správní radě VZP, ale doslova v celém kabinetu. Část rebelujících poslanců za ODS, kteří vypověděli vládě poslušnost a shodili ze stolu plán na další zvyšování DPH, je totiž zároveň pojišťováckými radními.
V kuloárech se okamžitě začalo spekulovat o různých scénářích dalšího vývoje, stejně jako o tipech na skutky, na něž zmíněné podání míří. Ty se totiž nikdo neobtěžoval zveřejnit. Ministerstvo bez jakýchkoli detailů jen uvedlo, že zjištění vyplývají z dosud probíhající ministerské kontroly v pojišťovně.
Jedním z velmi pravděpodobných scénářů by měla být neúspěšná snaha odstřihnout z čela VZP dosavadního dlouholetého ředitele Pavla Horáka. Nejenže se jeho jméno čile skloňuje jakožto jednoho z aktivních v prověřované kauze IZIP, ale mnohé jeho postoje, kroky a prohlášení ho postavily do přímého konfliktu s ministrem Leošem Hegerem.
Za všechny jmenujme alespoň flagrantní faux pas, kdy byl ředitel pověřen nákupem akcií společnosti IZIP za nominální cenu, opomněl však všechny kolem informovat, že její bývalí vlastníci, europoslanci Milan Cabrnoch a Miroslav Ouzký (oba ODS), je potichu a údajně zdarma krátce předtím předali nečitelnému švýcarskému akcionáři.
Pokud by se nepovedla dohoda mezi ministerstvem a šéfem správní rady Markem Šnajdrem, který drží v šachu premiéra Petra Nečase, o plynulé výměně na postu generálního ředitele za osobu loajální k resortu, mohl by scénář dalšího vývoje dospět až k nucené správě na VZP. Vládu nad pojišťovnou by pak převzal správce. A nemluví se o nikom jiném než o náměstkovi ministra Petru Noskovi, který ještě před svým angažmá v úřadu vedl středočeskou pobočku pojišťovny.
Ztráta pět miliard
Ačkoli finanční poměry ve VZP ještě nedospěly do stavu z roku 2005, kdy na ni nucenou správu uvalil exministr David Rath, ani teď by neměl být až takový problém najít potřebné důvody pro její vyhlášení. Nehledě na vyřčená podezření z možných trestných činů, ani vnitřní stav instituce není zrovna ideální. Jak hlásí některá zdravotnická zařízení, splatnost úhrad jejich faktur se začíná prodlužovat a na běh VZP čím dál více doléhá celkově roztřesená kondice. Zrekapitulujme si tedy, v jaké situaci se VZP nachází.
Do nezáviděníhodných potíží VZP nedostala jen nepříliš pružná způsobilost, jak zefektivnit neustále rostoucí výdaje za zdravotní péči, a to přestože počátkem roku dostala na povzbuzení přes tři miliardy korun z ušetřených přebytků zaměstnaneckých pojišťoven. Náklady totiž akcelerovaly i zvýšení sazeb DPH, původním představám neodpovídající výběr pojistného, růst cen léků, stejně jako vzhledem ke stavu české ekonomiky poměrně štědrá úhradová vyhláška, která určuje principy, jak se má platit za služby zdravotnickým zařízením. Uvedená injekce ale kasou největší tuzemské pojišťovny jen prosvištěla.
Ve VZP se proto již poměrně otevřeně mluví o tom, že ke konci roku by ztráta měla dosáhnout k pěti miliardám korun, a pokud se nezmění nastavené koridory na příští rok, bude propad dvojnásobný. Sama VZP ovšem tento údaj zatím oficiálně nepotvrzuje. „Je to předčasná otázka,“ uvedl stručně mluvčí pojišťovny Jiří Rod.
Prokletá centralizace
Dalším neuralgickým bodem VZP je probíhající reorganizace, v jejímž rámci zredukovala počet krajských poboček ze čtrnácti na šest (viz Redukční dieta ve VZP). V důsledku této změny pojišťovna propouští bezmála devět stovek zaměstnanců. Mezi bývalými centry se také různě přemisťují agendy, což vyvolává drobné zmatky a třenice, které se v některých obvodech snaží využít například i volební kandidáti na hejtmany.
Do toho pojišťovna letos dokončuje centrální informační systém. Zakázku bratru za dvě miliardy získal dvorní dodavatel, společnost HP, ale stále se ji nedaří dovést do vítězného konce. Loni se podařilo nainstalovat příjmovou stránku, tedy výběr pojistného. Letos přišla na řadu výdajová stránka, tedy platby poskytovatelům za zdravotní služby. V únoru byl původní systém definitivně odstřihnut, ale tato část, eufemisticky řečeno, rozhodně neběhá jako na drátkách. „Centralizace informačního systému byla jednou z nejnáročnějších akcí v historii VZP.
Zahrnovala kolem 80 projektů, které jsou nasazeny do plného provozu. Základní funkcionality nového centrálního informačního systému, jako jsou zpracování dokladů za poskytnutou péči, kontrolní systém či revizní systém, fungují bez problémů.
Zbývá dokončit poslední projekt – centralizaci výdajové části,“ vysvětluje mluvčí pojišťovny Jiří Rod. Výpočet úhrad za období do roku 2010 je již pro některé segmenty hotov a u zbývajících je stanoven harmonogram odstranění chyb. Samostatným projektem je Financování 2011, také ve stadiu nedokončenosti.
Což v překladu znamená, že kvůli potížím s novým softwarem VZP dosud neuzavřela vyúčtování za loňský rok. Běžně bývá hotovo v červnu. „U segmentů poskytovatelů zdravotních služeb následné péče, praktických lékařů, stomatologů a lékáren už je uzavřeno, u ostatních zatím ne,“ potvrzuje mluvčí.
Tvrdý zásah na nemocnice
Do toho všeho začala VZP měnit kurz v postupu optimalizace nemocniční sítě, na němž byla dohodnuta s ostatními pojišťovnami a ministerstvem. Kritéria, za nichž se k redukci lůžek přistupuje, chce značně přitvrdit.
Na nemocniční péči údajně plánuje uspořit navíc sumu kolem 2,5 miliardy korun. To ovšem znamená v řadě krajů již poměrně razantní zásah spojený se zavíráním celých nemocnic. Společné memorandum pojišťoven a resortu bylo přitom signováno teprve v červnu. Minulý týden s obratem seznámila i představitele Svazu zdravotních pojišťoven, ovšem bez jakýchkoli konkrétních informací. Přitom je potřebuje získat ke spolupráci, aby jí valem nezačali utíkat pojištěnci.
Změnu v kurzu letky, již údajně pilotuje osobně předseda dozorčí rady Šnajdr, VZP nepotvrzuje. „V současnosti je předčasné definovat konkrétní číslo, protože jednání s většinou nemocnic probíhají. Restrukturalizace a optimalizace lůžkového fondu je jednou z cest k identifikaci úspor v systému zdravotní péče.
VZP hledá rezervy v systému veřejného zdravotního pojištění a provádí kroky, které vedou k zamezení plýtvání finančních prostředků vynakládaných např. na provoz zbytečných a poloprázdných lůžkových oddělení v nemocnicích. Cílem je ušetřené prostředky směrovat tam, kde se jich v systému nedostává, a současně umožnit nemocnicím, aby fungovaly efektivněji, zlepšovaly své služby a kvalitu péče o pacienty,“ říká mluvčí pojišťovny.
Pochybné faktury Zbývá objasnit, k čemu přesně se vztahuje trestní podání na pojišťovnu. Je podáno na neznámého pachatele, což jen vybízí k nejrůznějším spekulacím. K těm méně pravděpodobným patří drb, že míří ještě do dob, kdy VZP ředitelovala Jiřina Musílková. Pravděpodobněji již zní, že může jít o nestandardní kroky spojené s provizemi pro lékaře, které je měly motivovat ke spolupráci se společností IZIP.
Údajně z účtů pojišťovny měla odejít násobně větší částka, než dosáhl objem provizí. Nikdo neví kam. V každém případě ministerská kontrola odhalila, že řada finančních procedur byla mírně řečeno nestandardní, například se prý k vydaným částkám nenašly vystavené faktury. Především rok 2010 vzbuzuje pochybnosti. Management pojišťovny nejprve tvrdil, že IZIP v tomto roce fakturoval jen částku přes dvě stě milionů korun, později údaj přehodnotil na 450 milionů a nakonec se zjistilo, že suma o dost přeskočila hranici sedmi set milionů.
V každém případě trestní oznámení zafungovalo jako rozbuška hned na několika frontách, i když ministr Heger ujišťuje, že načasování nemá nic společného s hlasováním ve sněmovně. Nicméně totální válku, rozuměj odvolání nejen Horáka, ale i Šnajdra, které by ale mohlo vést k pádu vlády, zatím vyvolávat nechce. Podle posledních kuloárových informací oba aktéři – jak ministr, tak i předseda správní rady – deklarovali touhu domluvit se na věcné spolupráci. Ta by měla být korunována personální změnou v čele VZP.
Redukční dieta ve VZP
• Snížení počtu krajských poboček ze 14 na 6: 1. plzeňská + karlovarská + jihočeská 2. ústecká + liberecká 3. pražská + středočeská 4. královéhradecká + pardubická 5. jihomoravská + vysočinská 6. moravskoslezská + olomoucká + zlínská
• dokončení implementace centrálního informačního systému
• cíl: dosáhnout provozní efektivity 1700 pojištěnců na zaměstnance
• úspora v provozních nákladech po reorganizaci pouze na mzdách činí více než 250 mil. Kč ročně
• zrušeno bylo 867 pracovních míst • počet vedoucích pracovníků klesl o 33 procent
• zjednodušení řídicí struktury, zefektivnění provozních činností, sjednocování procesů
• počet klientských míst nemá být snížen
Ve VZP se již poměrně otevřeně mluví o tom, že ke konci roku by měla ztráta dosáhnout k pěti miliardám korun