Jaké pocity ve vás zanechalo jednání mimořádného Zastupitelstva Karlovarského kraje o dění v krajské nemocnici?
Odcházel jsem z jednání zastupitelstva s dobrým pocitem, protože jsme otevřeli problematiku krajského zdravotnictví v celé její šíři. Měli jsme možnost diskutovat o veškerých věcech, které nás potkaly, a řekli jsme si, jaká jsou východiska a možnosti řešení. Odprezentoval jsem před zastupiteli dohodu, jež byla učiněna s primáři a lékařským odborovým klubem. Také k tomu byla pochopitelně otevřena debata. V této chvíli je pro mě rozhodující, že se neobjevily zásadní odmítavé názory proti koncepci spojení nemocnic do jedné společnosti, proti fúzi. Ta nebyla zpochybněna jdeme dál podle vize, kterou jsme nastavili, což znamená, že chebská nemocnice zůstane nedílnou součástí jednoho celku, stejně jako nemocnice v Sokolově. Pro občany je to signál, garance, že zmíněná zdravotnická zařízení budou fungovat i nadále. Není tedy na místě ani obava z možné privatizace KKN, a. s.? Žádný orgán kraje, ani já osobně, jsme o žádné formě privatizace nejednali. Proto zásadně odmítám spekulace o tom, že podnikáme jakékoliv kroky směřující k privatizaci krajské nemocnice. Věřím, že chystaná půlmiliardová investice do nového pavilonu urgentní medicíny a centrálního vstupu v Karlových Varech a plánované finance na zlepšení infrastruktury a technického vybavení do nemocnic v Sokolově a Chebu, přesvědčí všechny o jediné věci: byl by nesmysl takové sumy alokovat někam, kde bychom chtěli privátního partnera.
Jaké byly reakce zdravotníků na mimořádné jednání zastupitelstva?
Mé informace jsou takové, že díky potvrzení našich dohod se zdravotníky na zasedání krajského zastupitelstva pominuly důvody k hrozbám výpovědí či k organizování jakýchkoliv nátlakových akcí.Věřím tomu, že se situace zklidnila a stabilizovala a není potřeba ji v tuto chvíli jakkoliv komplikovat.
V souvislosti s demonstracemi zdravotníků se objevily signály, že na pozadí těchto akcí stojí určitě politické síly?
Není žádným překvapením, že se na organizaci mítinku zdravotníků před krajským úřadem podíleli Evropští demokraté vedení senátorem Janem Horníkem. Těm destabili-zace krajské nemocnice posloužila k sebepropagaci a k možnosti hodit kamenem po konkrétní osobě, po hejtmanovi. Dohoda s lékaři těmto politickým silám vůbec nevyhovuje, protože znamená klid k práci, zatímco oni se za každou cenu budou stále snažit udržovat napětí a znejistit veřejnost i zdravotníky, situaci jitřit až do krajských voleb. V závěru loňského roku se potvrdilo, že nemocnice hospodařila v uplynulém období s vysokým schodkem, jaká opatření kraj učiní k nápravě tohoto stavu? Je pravda, že jsme si na samém počátku existence akciové společnosti stanovili dost vysoké cíle v hospodaření, které mimo jiné směřovaly k udržení našich ztrátových nemocnic. Zmiňuji to z toho důvodu, že chebská a sokolovská nemocnice byly na rozdíl od karlovarské vždy v určité ztrátě. Vytyčili jsme si plán, že budeme hospodařit s nulou. Nicméně v okamžiku, kdy přišly dopady zákoníku práce a úhrady ústavních pohotovostí, stouply velmi dramaticky mzdové náklady. To je evidentní i z výsledku hospodaření, nárůst mzdových nákladů tvoří kolem 60 milionů korun za rok. Měli jsme přehodnotit finanční plán a připravit prostor pro určitou výši ztráty už proto, že se zároveň se mzdovými náklady navýšily finanční prostředky v oblasti spotřeby materiálu a energií. To dohromady vytvořilo částku dosahující více než 85 milionů korun, čili podstatnou část tvoří skutečně náklady na mzdy. Objevily se i náznaky, že došlo k nesrovnalostem při nákupech zboží a materiálu. Proto kraj zadal důkladný forenzní audit za čtyři roky zpět, abychom viděli do všech transakcí, které v krajské nemocnici proběhly. Audit musí tyto náznaky potvrdit nebo vyvrátit, aby se situace vyjasnila
Už dříve jste proklamoval, že je potřeba lépe odměňovat střední zdravotní personál, platí to dosud?
Příslib střednímu zdravotnímu personálu, který jsem dal v uplynulém roce, jsem dodržel. Znovu opakuji, přidáme na platech sestrám a ostatnímu střednímu zdravotnímu personálu celkem 26 milionů korun, protože jejich ohodnocení v současnosti neodpovídá zátěži a náročné práci, jež vykonávají. Jedním dechem zároveň dodávám, že i tyto peníze nám zvýší současnou ztrátu. Platy zdravotníků na schodek v hospodaření nemocnice rozhodně mají vliv a tvrdit opak je falešné. Jsem přesvědčen, že i když ztrátu zvýšením platu sester prohloubíme, jde o krok správným směrem a krajská nemocnice si s tím poradí, byť se to neodrazí v hospodářském výsledku tohoto roku, ale až v letech následujících.
Můžeme tedy uklidnit pacienty i v nejzápadnějším výběžku regionu, že nemocnice zůstává jednotným, silným celkem?
Věřím, že nastává období klidu, tolik potřebného pro plné pracovní nasazení. Na zasedání zastupitelstva jsem řekl, že v karlovarské nemocnici nebyla krize. To, co se tam odehrálo, neneslo znaky krizové situace. Byl dostatek finančních prostředků na platy i nákupy materiálu, neomezovala se zdravotní péče. Proto odmítám tvrzení, že zdravotnictví v Karlovarském kraji prošlo krizí. Vznikly pochybnosti o bývalém managementu krajské nemocnice a ty jsme vyřešili. Šlo spíše o určitou krizi důvěry především v bývalý management a také neefektivní přenos informací mezi lékaři a vedením kraje. Situaci ještě rozbouřily zvěsti o předřazovaných nákupech a zvýhodněných podmínkách pro některé dodavatele. To vše je samozřejmě nutno prověřit, a ukončit tak dohady. Chtěl bych tedy zdůraznit: byla to krize v komunikaci a důvěře, která dohodami se zdravotníky pominula. Pro větší informovanost zastupitelů kraje navíc připravuji zařazení bodu na každé jednání zastupitelstva, kde bude management krajské nemocnice pravidelně podávat zprávu o krocích, které v daném období realizuje.
Karlovarský kraj
