Komunitní péče představuje alternativu k péči ambulantní i ústavní, a i přesto, že se síť zařízeních komunitní péče buduje více než deset let, ústavní péče je stále nedílnou součástí celkové léčby. Podle ředitele Psychiatrické léčebny Bohnice Martina Hollého by na sebe měly služby lůžkové, komunitní a ambulantní péče navazovat.
„O nemocného je třeba se starat od propuknutí nemoci - aby byl včas vyšetřen a správně diagnostikován - následuje péče ambulantní, pokud je třeba ústavní a pak péče sociální od resocializace ambulantních nemocných po ústavní sociální péči, pokud je potřebná. Je nutná spolupráce. Pokud někdo vystupuje proti ústavní péči, je zřejmé, že nemá zkušenost s nemocnými, které nelze léčit ambulantně,“ vysvětlil náměstek pro vědu, výzkum a vzdělávání Ivan David.
Hollý pak dodal, že komunitní péče by měla být pro mnoho pacientů dostatečně podněcující a tím zlepšovat průběh nemoci. V Česku je ovšem psychiatrická lůžková péče historicky soustředěna do velkých léčeben s několika stovkami až tisíci lůžek.
„Tento fakt na jednu stranu umožňuje diferencovanou a cílenou péči o jednotlivé skupiny pacientů podle diagnózy, na druhou stranu ovšem s sebou může přinášet odosobnění vztahů, charakteristické pro velké instituce obecně,“ dodal Hollý.
Prezident České asociace pro psychické zdraví Martin Jarolímek kritizoval fakt, že psychiatři se často soustřeďují na odstraňování příznaků poruch, jako jsou akustické halucinace či paranoidní bludy, ale opomíjejí lidské potřeby pacientů. I duševně nemocní chtějí pracovat, navazovat vztahy, trávit nějak volný čas.
Komplexní terapie jim umožní žít nezávisle a užívat léky. Připustil však, že komunitní péče se nehodí pro všechny. Někteří pacienti musí v léčebnách zůstat, mohli by zranit sebe či personál, upozornil.
Jaké důsledky měly reformy psychiatrické péče v zahraničí, má ukázat mezinárodní konference, která se koná od 20. do 22. dubna v Psychiatrické léčebně Bohnice. Přihlášeni jsou odborníci z 16 zemí ze čtyř kontinentů.
msvo, www.Zdravi.Euro.cz