Zdravotní pojišťovny společně s náměstkem ministra zdravotnictví Petrem Noskem včera novinářům představili podobu restrukturalizace lůžkové péče. Zdravotní pojišťovny předpokládají redukci akutního lůžkového fondu o přibližně 6000 lůžek, přičemž k úplnému útlumu akutní lůžkové péče dojde ve 12 ze 152 nemocnic v celé ČR. V těchto nemocnicích by se původně akutní péče měla přetransformovat na péči jiného typu, např. jednodenní chirurgii.
Po redukci by prý mělo v ČR zbýt zhruba 50 tisíc lůžek akutní péče, podle pojišťoven to nebude mít žádný negativní dopad na pacienty.
„Z hlediska dostupnosti a kvality péče neznamená žádný dopad. Značná část těch lůžek v podstatě není využita, tudíž vlastního poskytování péče by se to nemělo v žádném případě negativně dotknout,“ řekl v rozhovoru pro Radiožurnál Petr Nosek.
Podle včera zveřejněného materiálu by nemocnice měly ve většině případů dostat dlouhodobé smlouvy na 5 let, zmíněných 12 nemocnic dostane smlouvy pouze krátkodobé – na 6 měsíců až 1 rok. S 18 nemocničním zařízením budou navrženy smlouvy střednědobé – na 2 až 3 roky, během této doby by se mely dořešit podrobnosti restrukturalizace.
Seznam nemocnic včetně typu smluv ZDE
Pod evropským průměrem?
Místopředsedy AČMN Petr Fiala považuje výklad pojišťoven a ministerstva zdravotnictví za zkreslený, po této redukci se prý Česká republika dostane co do počtu akutních lůžek pod evropský průměr – výsledný stav by nakonec mohl být zhruba 43 tisíc lůžek akutní péče. Podle Fialy navíc s nemocnicemi dokonce nikdo nekonzultoval, zda je skutečně třeba počet lůžek tohoto typu v ČR redukovat.
„Když se podíváme na mezinárodní srovnání, tak máme obloženost zcela průměrnou, naše obloženost podle mezinárodních statistik v akutní péči je kolem 75 procent, zatímco třeba na Slovensku je 68, v Německu 74, ve Francii 76 procent, čili jsme naprostý průměr, není potřeba snižovat lůžka,“ srovnává Petr Fiala a dodává, že podle údajů statistického úřadu
Podle Noska však toto srovnání pokulhává. „Okolní země často nemají oddělenou sociální péči od té akutní lůžkové péče, tak jak je odděleno u nás, to znamená, že zde dochází částečně ke směšování hrušek s jablky,“ reagoval náměstek MZ. Možné problémy s dostupností péče po této redukci vylučuje mimo jiné i pro to, že od příštího roku jsou zdravotní pojišťovny vázány vyhláškou o místní a časové dostupnosti péče.
AČMN: Dopady budou
Navzdory ujištěním zdravotních pojišťoven i ministerstva zdravotnictví AČMN předpokládá, že tento způsob restrukturalizace pocítí nejen nemocnice jako instituce, ale i zaměstnanci a pacienti. Podle Petra Fialy nemocnice od pojišťoven v průběhu roku nedostávaly dostatek informací a výsledná podoba restrukturalizace je tak pro ně překvapivá.
„Víme, že pojišťovny chtějí svévolně zrušit 12 nemocnic akutní péče, střednědobé smlouvy se mají uzavřít s 18 a dlouhodobé se změnou struktury – o které nikdo neví, jak má vypadat – 101 nemocnic. Pouze s 21 nemocnicemi má být uzavřená smlouva bez připomínek, čili zhruba 80 procent nemocnic stále neví, na čem je, jejich pacienti nevědí, na čem jsou,“ kritizoval současnou realitu Fiala.
Podle ministerstva jde však ze strany AČMN a potažmo i Krizového štábu nemocnic, pacientů a odborů jen o strašení a zdravotní péče bude pro pacienty plně zajištěna i po novém roce, protože „drtivé většině“ nemocnic budou nabídnuty dlouhodobé smlouvy.
„Nevidím tady žádný důvod k tomu, aby se vyvolávala panika ohledně toho, že nebude zajištěna zdravotní péče,“ uzavřel Petr Nosek.