„Jsem nakloněn tomu, aby se snížilo zdravotní pojistné, ale jen za podmínky, že by se otevřela možnost rozšířit přímé platby pacientů, což ale ČSSD zásadně odmítá. Ve zdravotnictví nezbývají žádné peníze a kdyby jich ještě ubylo, strhla by se lavina protestů a ministra, který by to prosazoval, by semlela,“ prohlásil Cabrnoch.
S úpravou zdravotního pojistného směrem dolů nesouhlasí předseda Lékařského odborového klubu (LOK) Milan Kubek. „My jsme rozhodně proti snižování přílivu peněz do resortu, protože podíl výdajů na zdravotnictví z HDP je v ČR pod úrovní průměru EU. Ten je 8 %, u nás 7,2 %,“ uvedl. LOK by byl nejraději, aby pojištění plošně nerostlo. Osoby samostatně výdělečně činné by však měly platit srovnatelné částky jako zaměstnanci, kteří podle Kubka doposud odvádějí podstatně více.
Rusnokův názor je navíc zcela opačný než jeho stranického kolegy ministra zdravotnictví Bohumila Fišera. Ten již několikrát řekl, že v příštích letech se zvyšování pojistného nevyhneme. Fišerova osobní představa, jak přilít v budoucnu do systému více peněz, spočívá v úpravě struktury platby pojistného. Lidé s průměrnou mzdou by podle ní platili pojištění ve stejné výši jako dosud. Ti s vyšším platem by odevzdávali více a lidé s nižším příjmem naopak méně než nyní. Fišer také uvedl, že ČSSD chce po roce 2002 valorizovat pojistné za státní pojištěnce (děti, důchodci) tak, aby za deset let celkové náklady na zdravotnictví dosáhly 10 % z HDP. Vladimír Špidla už v roce 1998 řekl, že by chtěl přisunout peníze do zdravotnictví nejdříve nárůstem platby za státní pojištěnce, a pokud by to nepomohlo, zvýšením částky odváděné na pojistné o půl procenta. Později označil svůj výrok za pokusný balónek, který měl ukázat, co na to řeknou politici, odborníci i veřejnost.
(ika), Hospodářské noviny, 4.5.2001