Podle nejnovějších údajů za rok 2007 se s vrozenou vadou narodilo každé pětadvacáté dítě. Evidují se vady zjištěné do jednoho roku věku dítěte, proto má statistika zpoždění.
Ze 114.632 živě narozených dětí mělo v daném roce podle ÚZIS vrozenou vadu 4562, to je 398 na 10.000 narozených. Jde o vady od těch nejzávažnějších, které ohrožují dítě na životě, až po vady, které při dobré lékařské péči nemusejí mít téměř žádný vliv na kvalitu života.
Česko se těmito čísly řadí mezi země s vyšším výskytem vrozených vad, stejně jako Dánsko, Norsko a Island. V těchto zemích jsou vysoká čísla dána zejména velmi přesnou evidencí, v podstatě žádná vada statistikům neunikne.
Vysoký počet dětí s vrozenou vadou je také v Rumunsku a Srbsku, tam je však kvalita sledování podle statistiků špatná, a pokud by se zlepšila, čísla by na rozdíl od Česka ještě stoupla.
Prvenství v počtu dětí s vrozenou vadou na 10.000 živě narozených mají v Česku s 503 kraj Pardubický a se 464 Praha, nejméně jich měly na stejný počet dětí kraje Vysočina, 287, a Jihomoravský, 307.
Jedno dítě může mít několik vad, počty vrozených vad jsou tedy vyšší než počty dětí s vrozenou vadou. Prvenství v počtu těchto dětí na 10.000 živě narozených dětí mají Praha s 678 a kraj Moravskoslezský s 656, nejméně vrozených vad na stejný počet dětí měly kraje Vysočina, 380, a Jihomoravský, 390.
Metodika sledování vrozených vad se v průběhu let několikrát rozšiřovala, a tak je podle statistiků poměrně obtížné posoudit dlouhodobý vývoj výskytu vrozených vad. Dlouhodobě se ale potvrzuje souvislost vad s vyšším věkem matek a také to, že častěji postihují chlapce.
V roce 2007 připadalo na 10.000 živě narozených chlapců 460 chlapců s vrozenou vadou a na stejný počet dívek 332. Kromě starších matek jsou rizikové i velmi mladé matky do 19 let. Naopak nejméně dětí s vrozenou vadou se rodí ženám mezi 25 až 29 lety a jen nepatrně víc matkám mezi 20 až 24 lety. Nejvíce pak ženám nad 45 let.