Poškozená nemocenská pojišťovna techniků ho označila za malou rybu: případ by vůbec nebyl odhalen, kdyby si jeden praktikant v lékárně nepostavil hlavu a neinformoval pokladnu.
„Podle poznatků protikorupční organizace Transparency International (TI) je německý systém zdravotnictví přímo ideální pro všechny, kteří se chtějí obohatit na konto pojišťoven a jejich platících klientů,“ píše Welt.
Pokud tedy nejsou mezi spolupachateli rovnou i ředitelé či další zaměstnanci dotčených pojišťoven, což prý se také stává.
Vzhledem k objemům transferu peněz v systému to mají podvodníci podle listu lehké. Ročně míří více než 500 milionů lékařských účtů jen k všeobecné (zákonné) pojišťovně a výdaje se pohybují u 145 miliard eur.
„Škody jsou zjišťovány často ne systematickým pátráním, nýbrž díky ,komisaři Náhodovi',“ zdůrazňuje Welt.
| „Podle poznatků protikorupčníorganizace TransparencyInternational (TI) je německýsystém zdravotnictví přímoideální pro všechny, kteří sechtějí obohatit na kontopojišťoven a jejich platícíchklientů,“ píše Die Welt. |
Pojišťovny a lékaři odhadují škody z těchto podvodů minimálně na miliardu eur ročně; snad prý jsou to i dvě nebo tři, přesně to nikdo neví. Těžko také říci, kdy šlo o podvod a kdy o chybu v účtování.
Podle Weltu tak vedoucí pojišťovna na trhu Barmer od června 2002 do července 2003 stáhla zpátky od nemocnic, lékařů, lékárníků a domácích pečovatelů už vyplacených 100 milionů eur - právě v důsledku i oněch špatných výpočtů.
V roce 2001 vedlo 23 regionálních Jednot pokladničních lékařů, stavovských a dozorových organizací 140 000 lékařů, celkem 354 disciplinárních řízení s poskytovateli péče, 51 případů předalo státním zastupitelstvím a konstatovalo celkovou škodu 16 milionů. Opět nebylo rozlišeno, kdy jde o důsledek podvodu a kdy o lékařský „fuš“.
Cíleně kontrolovat
Začátkem tohoto roku vstoupila v platnost reforma zdravotnictví, podle níž mají nemocenské pojišťovny a Svazy pokladničních lékařů povinnost zřídit oddělení k odhalování podvodů. Vzorový model postupů ale dosud vypracován není.
„Boj proti podvodům ve zdravotní péči jinými slovy stále věcí v dětských botičkách,“ poznamenává Welt.
Potvrzuje to Heidrun Wischnewská, „pátračka po podvodech“ pojišťovny City BKK v Berlíně.
Řešila už snad každou myslitelnou formu podvodu: od drogově závislých, kteří s ukradenou nebo na černém trhu za 50-150 eur zakoupenou čipovou kartu pojištěnce vyrazili od doktora k doktorovi, aby získali co nejvíc medikamentů, po prodejce naslouchadel, kteří lékařům za doporučení jejich předraženého obchodu přihrávají 500 eur.
| „I když byl lékař jednoupravomocně odsouzen,nebylo s ním ve svazuvedeno disciplinární řízení,nýbrž mohl po zaplacenípokuty uložené soudempracovat dál, jako by senic nestalo,“ uvádí studieTransparency International. |
City BKK zřídila své oddělení kontroly už v roce 2000 a má s ním nejvíc zkušeností. Třeba s tím, že Heidrun Wischnewská bere účty do rukou jen v rukavicích, aby nesmazala otisky prstů možných podvodníků, jak píše Welt.
Podle průzkumu Transparency je většina ostatních pokladen ráda už za to, když získá zpátky alespoň část neoprávněně vyplacených prostředků a dokonce pak upouští od podání trestního oznámení.
„Nevýhodou je, že podvodníci se tak učí, že se nemusejí obávat žádných vážných důsledků,“ komentuje to Welt.
Potvrzuje to i studie Transparency International na základě šetření Svazů pokladničních lékařů v roce 2002.
„I když byl lékař jednou pravomocně odsouzen, nebylo s ním ve svazu vedeno disciplinární řízení, nýbrž mohl po zaplacení pokuty uložené soudem pracovat dál, jako by se nic nestalo,“ uvádí se ve studii.
Wischnewská hovoří ve Weltu o dobré spolupráci se speciálním oddělením berlínské policie, „Medicusem“, a Svazem pokladničních lékařů v Berlíně. Jinde to ale tak nefunguje.
„Škodu pak mají čestní lékaři, protože podvodníci zkonzumují větší část z honorářového dortu,“ říká k tomu Anke Martiny z TI.
Co se fingovaných účtů za medikamenty nebo léčivé přípravky týče, uvádí deník jako „parádní příklad“ případ Globudent 2003.
„Dentální laboratoř v severním Porýní-Vestfálsku nakoupila své zubní protézy levně na Dálném Východě, což si pojišťovny dokonce přály, ale ty potom zúčtovala za vysoké ,německé' ceny,“ píše list.
„Rozdíly firma, nyní již zaniklá, rozepsala na asi 400 zubařů zasvěcených do podvodu. Odhadovaný zisk a tím škoda z podvodu dosáhla čtyř a půl milionu eur . . .“
Z laxního boje proti podvodům činí Anke Martiny odpovědným spolkové země, jejichž ministerstva podle ní neplní svou povinnost dozoru nad svazy lékařů a lékárníků.
„Anketa mezi všemi šestnácti zemskými sociálními rezorty přinesla zklamání - jen dvě země, které jsou v boji proti lékařským podvodům nejangažovanější, tedy Bavorsko a Severní Porýní-Vestfálsko, poskytly použitelné odpovědi,“ pokračuje Welt.
Martiny v deníku požaduje zavedení závazného kodexu chování lékařů a lékárníků včetně stanovení metod kontrol a následných opatření. V dobrovolných zásadách po něčem takovém není ani stopy.
List pak uzavírá některými důležitými poznatky pojišťovacích „pátračů“. Jako první
je, že kdo jednou podvádět začal, jen málokdy může sám přestat a pokračuje, než je dopaden . . .
Českobudějovické listy