„Letos je to 25 let od první transplantace pupečníkové krve na světě. ČR hraje významnou roli v této aktivitě. Díky příspěvku budou odběry i na dalších místech,“ doplnil náměstek Ferdinand Polák. Pupečníková krev se nyní odebírá v České Lípě, Slaném a v pražské Nemocnici Na Bulovce.
První transplantace pupečníkové krve na světě byla ve Francii. ČR se připojila jako osmý stát na světě k programu budováním vlastní Banky pupečníkové krve v listopadu 1994 při pražském Ústavu hematologie a krevní transfúze (ÚHKT). Po dalších deset let to byla jediná taková banka ve východním regionu. Česká banka je zapojena do sítě mezinárodních registrů. Českým pacientům tak jsou dostupné štěpy ze zahraničí a naopak.
Ředitel ÚHKT profesor Petr Cetkovský vysvětlil, že při hledání dárce první volba padne vždy na příbuzného dobrovolníka, druhá na nepříbuzného dárce, až další šancí je pupečníková krev. „Jsem, rád, že po několika letech, kdy byl program utlumován, zase nabírá dech díky příspěvku ministerstva,“ prohlásil ředitel.
Mezi účastníky tiskové konference byla i rodiči jednadvacetiměsíční Barborka, která je rok po transplantaci buněk z pupečníkové krve. Původně měla dostat buňky z kostní dřeně dárkyně z německého registru, ta ale onemocněla a během osmi dnů se podařilo najít a dopravit pro ni z Francie štěp, takže se plánovaná transplantace mohla uskutečnit.
„Vidím v jejích očích francouzskou jiskru,“ poznamenal s úsměvem k Barborce zakladatel české banky pupečníkové krve Petr Kobylka. Transplantace krvetvorných buněk u dětí provádí Fakultní nemocnice Motol.
Česká banka je podle profesora Cetkovského velmi dobře hodnocena i v mezinárodním srovnání. Kvalitou štěpů se ČR celosvětově umísťuje v první desítce států, v počtu štěpů na obyvatele patří na 14. místo.
Kobylka poděkoval ministerstvu za dotaci, nejde podle něj jen o částku, ale poprvé ministerstvo dává najevo, že se identifikuje s tímto projektem. „Dává nám to silné argumenty, abychom se snažili dále získávat peníze od sponzorů, kteří jsou hlavním zdrojem peněz pro naši veřejnou banku,“ řekl. Na rozdíl od této banky si komerční banky na sebe vydělají, lidé si tam za uložení buněk pro vlastní použití platí, zatímco ve veřejné bance jsou krvetvorné buňky k dispozici každému, kdo je potřebuje.
Tzv. štěp představuje necelých sto mililitrů krve, několika dětem ale každý rok takové množství zachrání život. Cena za odebrání, zpracování a uchování v teplotě mínus 196 stupňů Celsia vychází na 25.000 korun za jeden štěp. V české Bance pupečníkové krve jich je přes 4000.
Zdravotní pojišťovny hradí až případnou transplantaci, takže na zpracování a uchovávání musí banka mít dárce. Kobylka uvedl, že právě běžné banky by mohly této bance přispět a vyzval manželky, matky a dcery šéfů bank, aby podpořili jinou banku, která dává naději.
“Pojišťovně se však podařilo poprvé v její historii počet pojištěnců udržet. Velký počet pojištěnců byl získán zejména akvizicemi spojenými s projektem elektronických zdravotních knížek a projevil se zde i nový klientsky orientovaný přístup Pojišťovny. Nárůst počtu pojištěnců ve srovnání se Zdravotně pojistným plánem 2010 byl rozhodující pro překročení tvorby Základního fondu zdravotního pojištění i v okamžiku, kdy i za této situace poklesla oproti roku 2009 částka předpisu pojistného z v.z.p. o 1,3% a v porovnání s rokem 2008 dokonce o 1,8%.”
Zdroj: Výroční zpráva VZP ČR 2010 (kapitola 5.1 Základní fond zdravotního pojištění, strana 28).