Podle šéfky íránské nadace pro vážné nemoci Fáteme Hášemíové se sankce dotýkají dovozu farmaceutického materiálu a zdravotnického vybavení určeného k léčení vážných nemocí, jako je rakovina, skleróza, talasémie (dědičné onemocnění krve) či selhávání ledvin.
Jestliže západní restriktivní opatření nejsou namířená přímo proti farmaceutickému průmyslu, komplikace přináší sankce proti íránským bankám. Dovoz potřebného zboží se tak prudce prodražuje a velké množství se ho ani nedoveze.
„Pociťujeme nedostatek hlavně v oblasti léčby rakoviny a četných skleróz, ale také v léčení talasémie či při používání dialýz,“ uvedla Hášemíová.
Podle agentury AFP je to poprvé, co někdo z íránských činitelů přiznává takový rozsah dopadu sankcí na veřejné zdravotnictví. Do letošního léta režim tvrdil, že západní embargo má jen omezený vliv, i když v médiích se objevovaly informace o prudkém zdražování různého zboží, včetně zdravotnického.
„Cena místně vyráběných léků stoupla o 15 až 20 procent v posledních třech měsících a ty z dovážených produktů o 20 až 80 procent,“ řekl minulý týden podle agentury ISNA představitel jedné íránské farmaceutické firmy. „V blízké budoucnosti nám hrozí krize v oblasti léků, pokud se odpovědní činitelé nezačnou problémem zabývat,“ dodal.
Podle Iran Daily poslala v srpnu Hášemíová dopis generálnímu tajemníkovi OSN Pan Ki-munovi s výzvou, aby zasáhl u západních zemí a vymohl si zrušení politických sankcí, které nepřijatelně postihují nemocné v Íránu.