Sázky s vysokým kurzem

V rovnici se totiž vyskytuje spousta neznámých, jejichž hodnota zdaleka není zanedbatelná. Například není známo, kolik peněz bude zdravotnický systém příští rok inkasovat. Senát sice posvětil zákonné opatření, které do systému přihrává 4,6 miliardy korun formou vyšších odvodů za státní pojištěnce, aby však platilo, musejí ho schválit poslanci nově zvolené sněmovny. A jejich preference lze v tomto okamžiku jen těžko odhadovat.

Stejně tak může pravidla pro stanovování úhrad za zdravotní služby zásadně ovlivnit verdikt Ústavního soudu, který by snad měl ještě do konce roku projednat stížnost skupiny senátorů proti úhradové vyhlášce pro letošní rok. A opravdu jen málokdo si troufá tipnout, jaký dopad bude mít kultivovaný Seznam zdravotních výkonů, který revidoval bodové hodnoty pro sedmdesát procent z nich. Zdravotní pojišťovny se unisono obávají růstu výdajů až o miliardy korun.

Odbory v pohotovosti

Na letošní rok resort zdravotnictví úhradovou vyhlášku koncipoval jako restriktivní.
Nezaměstnanost se totiž měla držet na vysoké úrovni a exministr financí Miroslav Kalousek nechtěl loni o zvýšení plateb za státní pojištěnce ani slyšet, což vzbuzovalo pramalý optimismus ohledně růstu příjmů. I přesto se podle údajů, které má týdeník Euro k dispozici, letos utratí o deset miliard více, než se na zdravotním pojištění vybralo.

Nemocnice prostřednictvím svých asociací již nějaký pátek upozorňují na svou tristní finanční situaci a požadují změnit rozpočtová pravidla ještě letos. Jinak prý nebude koncem roku za co pacienty léčit. V kritickém stavu má prý být třetina z nich, mluví se například o nemocnici ve Zlíně, Plzeňském kraji či o hluboce zadlužené pražské Bulovce.

Zdravotnické odbory reagovaly minulý týden vyhlášením stávkové pohotovosti. „Na kritickou situaci, kdy mnoha nemocnicím hrozí ještě v letošním roce krach, některé lázně již zkrachovaly a mnohé další jsou tím vážně ohroženy, odborový svaz opakovaně upozorňoval ministra zdravotnictví v demisi Martina Holcáta, premiéra Jiřího Rusnoka a na jednání tripartity i další ministry,“ uvedla Marie Klírová z Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče.

Pět procent navíc pro nemocnice

Ministerstvo zdravotnictví kvůli tristní finanční situaci některých nemocnic plánuje na příští rok navýšit úhrady za zdravotní služby. Vyplývá to alespoň z návrhu základních parametrů úhradové vyhlášky, který v polovině září rozeslalo zdravotním pojišťovnám.
Počítá, že na příjmové stránce se pozitivně projeví nejen navýšený příspěvek státu, ale i rychlejší růst mezd. Díky tomu by se měly v příštím roce příjmy zvýšit o necelých jedenáct miliard. Ty mají zmírnit letošní restrikce.

Nemocnicím, odborným léčebným ústavům a zařízením následné péče mají přilepšit úhrady vyšší o pět procent, ambulantní sféře o tři procenta, lázně mají dostat na ošetřovací den o stokorunu více a na další dvě miliardy mají přijít kompenzace za DPH v regulacích léků a zdravotnických prostředků. To vše dohromady zvyšuje náklady systému o necelých 9,5 miliardy a představuje pro příští rok plánovaný sedmimiliardový schodek.

„Z uvedených dat a odhadů vyplývá, že navýšení zdrojů předpokládané pro rok 2014 nepokrývá náklady na úhradu zdravotních služeb. Zároveň je vidět, že systém veřejného zdravotního pojištění je dlouhodobě v deficitu a tento deficit se stále prohlubuje,“ upozorňuje Svaz zdravotních pojišťoven v dopise adresovaném ministru zdravotnictví Holcátovi.

Ani Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP), jejíž letošní propad se odhaduje na více než pět miliard korun, nevyhlíží příští rok optimisticky. „Pokud by do systému přišlo navíc jen oněch 4,6 miliardy za státní pojištěnce, rozhodně ho to nespasí,“ míní náměstek pojišťovny Petr Honěk.

Jak totiž spočítalo samo ministerstvo, jen nárůst sazeb DPH ročně ze systému odčerpává přes tři miliardy. A o dalších celkem osmnáct miliard přišel, protože se po čtyři roky nevalorizoval příspěvek za státní pojištěnce. Jak je vidět z výsledku letošního roku, náklady na zdravotní služby přirozeně rostou přes všechny restrikce. Do systému vnikají novinky, které jsou většinou dražší, rostou počty pacientů. Například jen diabetiků ročně přibývá několik desítek tisíc.

Zrušte dosavadní pravidla

VZP mimo jiné prosazuje, aby se srovnaly individuální sazby nemocnic. „Za stejnou léčbu platíme významně víc než zaměstnanecké zdravotní pojišťovny. Měly by své úhrady zvýšit a my zase trochu ponížit,“ navrhuje náměstek Honěk. To se pochopitelně konkurenci nelíbí.

„Vzhledem k tomu, že VZP dlouhodobě hradí služby v cenách, které není schopna pokrýt svými příjmy, není možné přizpůsobovat ceny ostatních pojišťoven na její úroveň. Všechny pojišťovny mají z důvodu přerozdělování stejné rizikově diferencované příjmy na jednoho pojištěnce a srovnání cen na úroveň VZP by logicky znamenalo rozšíření hluboce deficitního hospodaření pro všechny ostatní pojišťovny,“ namítá Svaz zdravotních pojišťoven v již citovaném dopise.

Do přípravy pravidel pro hrazení zdravotních služeb ještě může zasáhnout Ústavní soud. Letos v březnu se na něj obrátili senátoři s požadavkem, aby zrušil úhradovou vyhlášku. Podle dostupných informací by se ústavní soudci měli stížností zabývat ještě do konce roku. Pokud by jí vyhověli, byť jenom částečně, musely by se přepočítat letošní úhrady nemocnicím, což by mělo dopad i na rok příští.

Ke stížnosti se navíc připojila Platforma zdravotních pojištěnců, která dokonce žádá, aby Ústavní soud zrušil k lednu 2015 dosavadní způsob vytváření vyhlášky jako takové. „Není nad ním veřejná kontrola. Navrhujeme, aby bylo zrušeno zmocnění ministerstva k vydávání úhradových vyhlášek, včetně uzavírání úhradových dodatků, a zmocnění k vydání Seznamu zdravotních výkonů. Neexistují totiž žádná jasně daná a průhledná pravidla, jak se určuje cena výkonu,“ vysvětluje právník platformy Ondřej Dostál.

Podobnému požadavku Ústavní soud již jednou vyhověl. V roce 2006 zrušil tehdejší způsob stanovování úhrad za receptové léky, které navrhovala kategorizační komise ministerstva zdravotnictví. Potom vznikla nová pravidla lékové politiky, která byla tentokrát vtělena do zákona.