Od ledna přišli mnozí zdravotnici o tzv. rizikový příplatek. Jak odbory hájily zájmy těchto zdravotníků? Jiří Schlanger, předseda OSZSP, popisuje průběh jednání se zástupci ministerstva práce a vysvětluje, proč se v této věci nepodařilo dosáhnout více.
Od letošního roku nastala změna v příplatcích za rizikovou práci. Novým vládním nařízením se zúžil okruh zdravotníků, kterým na tento příplatek vzniká nárok. Co na tento stav říká Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče?
Základním problémem v přiznávání příplatků za rizikovou práci je to, že MPSV, které je dle mého soudu též předkladatelem, zcela změnilo filozofii předpisu proti minulé právní úpravě. Zcela byl totiž negován pojem „zdraví škodlivé pracovní prostředí“ a ponechán pouze pojem „ztížené pracovní prostředí“, které je definováno tam, kde zaměstnanci v důsledku ochrany před působením rizikových faktorů pracovního prostředí musejí strpět nějaká výrazně omezující opatření, např. dlouhodobé nošení nepohodlných osobních ochranných prostředků. V praxi to znamená, že na takzvaný rizikový příplatek, až na výjimky, dosáhnou zaměstnanci zařazení v kategorii 4 podle vyhlášky 432/2003 Sb. Těch je však minimum.
Co udělal Odborový svaz v této věci pro to, aby tento stav nenastal?
Původním záměrem MPSV bylo zrušit rizikové příplatky bez náhrady v souladu s politikou EU. My jsme již v přípravné fázi prosadili to, že rizikový příplatek bude nahrazen příplatkem za ztížené pracovní prostředí a že tento příplatek bude vázán na kategorizaci pracovišť. Toto stanovisko jsme opakovali při neoficiálním jednání inspektorů BOZP s úředníky MPSV na jaře minulého roku ještě před schválením zákoníku práce. Texty nařízení vlády byly po schválení zákoníku práce projednávány opožděně ve zrychleném připomínkovém řízení, ve kterém je partnerem vlády ČMKOS.
Jak konkrétně probíhala jednání Odborového svazu se zástupci vlády?
Projednávání nařízení vlády k zákoníku práce probíhalo bez dostatečné diskuse, protože nejprve vláda počítala s odložením účinnosti zákoníku. Na MPSV byl odborový svaz pozván k projednávání pouze jednou, přičemž bylo jasně deklarováno, že přes onu změnu principu „vlak nejede“ a že v tomto směru není možná žádná změna. Tím de facto nebylo o čem diskutovat. Odborovému svazu se podařilo prosadit pouze jednu věcnou připomínku.
| DÁLE ČTĚTE:§ 6 nařízení vlády č. 567/2006 TBC či hepatitida nejsou riziko, řekla vláda Rizikové příplatky – proč byly omezeny? Příplatky za ztížené pracovní prostředí ve zdravotnictví |
S kým jste konkrétně na ministerstvu práce jednali?
Jednání probíhala s nižšími úředníky ministerstva práce, kteří pouze tlumočili stanovisko vedení. Tento krok zdůvodnili tím, že náklady zaměstnavatelů v souvislosti s novým zákoníkem práce vzrostou o 8 procent a je potřeba tento nárůst nějak vykompenzovat…
A proto jste tyto příplatky „obětovali“.
Hovořit o tom, zda odbory něco obětovaly, je z hlediska situace na přelomu loňského roku irelevantní. Každému je však zřejmé, že samotný zákoník práce a podmínky z něho vyplývající pro všechny zaměstnance byl pro odbory v tu chvíli největší hodnotou, kterou bylo třeba obhájit.
Co tedy odpovíte zdravotníkům – čtenářům Zdraví.Euro.cz, kteří se ptají, kde byl Odborový svaz, když se jednalo o rizikových příplatcích?
A kde byli oni, když se utvářela podoba nového zákoníku práce? My jsme vyzývali zdravotníky na všech úrovních k tomu, aby aktivně pomohli tvorbě této normy, aby vyšli do ulic. Tehdy se na podobné iniciativy nikdo neozval.
Zdravotníkům v některých zařízeních byly od nového roku navýšeny platy. V mnoha případech jde však zhruba o částku, o kterou kvůli zrušení rizikových příplatků přišli. Takže nula od nuly pojde…
To není pravda, v některých případech je tomu naopak. Nelze opomenout, že bylo prosazeno, aby byly zvýšeny zvláštní příplatky. Jen pro srovnání lze uvést, že zaměstnanec, který pracuje ve směnném provozu, měl původně podle nařízení vlády č. 330/2003 Sb. přiznán příplatek ve výši 100 – 500 Kč měsíčně, ale podle nového nařízení vlády č. 564/2006 Sb. je příplatek ve výši 400 – 1000 Kč měsíčně. Zaměstnanci poskytující soustavně zdravotní péči na operačních sálech, ARO, JIP a onkologických odděleních měli příplatek 200 – 1000 Kč, ale podle nového nařízení vlády č. 564/2006 Sb. činí tento příplatek 600 – 2000 Kč. Členovi výjezdové skupiny zdravotnické záchranné služby příslušel příplatek 500 – 2000 Kč a nyní zaměstnancům členům výjezdových skupin zdravotnické záchranné služby poskytujících neodkladnou zdravotní péči přísluší příplatek v rozpětí 1000 až 4000 Kč. Do konce roku 2006 byl „rizikový příplatek“ za vykonávání činností ve ztížených a zdraví škodlivých pracovních podmínkách upraven nařízením vlády č. 252/1992 Sb. ve dvou skupinách podle míry rizika. V první bylo rozpětí 100 až 400 Kč a ve druhé 300 – 700 Kč . Pokud někdo vykonával práce v obou skupinách, měl nárok podle nařízení vlády na příplatek minimálně 300 Kč. Tyto příplatky se neměnily od roku 1992.
Co bude Odborový svaz dělat ve věci rizikových příplatků dál? Chystáte se předložit nějaký nový návrh?
Výkonná rada našeho OS se na jednání v únoru zabývala problematikou nového Zákoníku práce, vydala stanovisko OS k problematice pracovní doby ve zdravotnictví a zároveň iniciovala žádost o novelizaci nařízení vlády č.576/2006 cituji: „aby podmínky zohledňovaly reálný stav práce ve ztíženém pracovním prostředí a zejména došlo k rozšíření ustanovení § 6 o zacházení s biologickými činiteli, které jsou nebezpečné pro člověka“.
Iva Bezděková, www.Zdravi.Euro.cz