Rozhovor s předsedou Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR Jiřím Schlangerem:
* Od března se zvyšují tarifní platy zaměstnanců veřejné správy a služeb o 11 procent. Zdravotníci, kteří dosud brali o dalších 10 procent tarifního platu více, budou mít nyní navíc 17 procent. Mají nemocnice vůbec prostředky na toto navýšení?
Myslím, že ano. Protože ale nejsou obecně dostupné informace ani o hospodaření nemocnic, ani o hospodaření zdravotních pojišťoven, vycházeli jsme při vyjednávání z informace ministerstva zdravotnictví, že letos bude možné z fondu veřejného zdravotního pojištění využít o 2,6 miliardy korun na platy zaměstnanců více než loni.
* Konkrétně to pro zdravotníky znamená co?
Například tarifní mzda zdravotních sester v 7. platové třídě letos, podle délky praxe, dosáhne výše 8760 až 12 440 korun. Protože ale tvoří jen část platu a některé další části platu jsou na tarifu také závislé, může, při zachování současných poměrů mezi tarifní a nadtarifní složkou, dosáhnout letos plat sester v průměru 15 643 Kč až 22 214 Kč, takže by se zvýšil o 3000 až 3600 Kč. U lékařů s první atestací má tarif činit 11 990 až 17 030 Kč, ale průměrný plat může být 29 244 až 41 537 Kč, nárůst by činil 5900 až 6900 Kč. U lékařů s II. atestací se nový tarif pohybuje v částkách 13 510 až 19 190 Kč, průměrný plat při zachování dosavadních poměrů může činit 32 951 až 46 805 Kč, což je nárůst o 6600 až 7400 Kč. Výrazně si tedy polepší.
* Je zvýšení platů zohledněno v platbách, které nemocnice dostávají od pojišťoven?
Z minulých let víme, že pojišťovny podceňovaly růst výběru pojistného. Markantní je to zejména v minulém roce. Proto ministerstvo zdravotnictví vydalo vyhlášku o úhradách zdravotní péče, která zajišťuje nemocnicím měsíční zálohy a dále navýšení úhrad péče v závislosti na růstu výběru pojistného.
* Některé nemocnice se kvůli loňskému rychlému zvýšení platů lékařů propadly do minusu. Neohrozí další výrazný nárůst platů zdravotníků existenci některých nemocnic?
Zhoršený výsledek hospodaření může mít dva důvody. Objektivním je, když by na navyšování platů nestačily příjmy nemocnic, a v takovém případě by byl záporný hospodářský výsledek u nemocnic obecným jevem. Subjektivním důvodem může být i manažerské selhání. To se však může týkat pouze jednotlivých nemocnic. Na jedné straně se k dohodě vlády s odbory a k rozhodnutí vlády o zvýšení platů ředitelé stavějí negativně s odůvodněním, že na to chybějí peníze, na druhé straně víme o řadě případů, kdy ředitelé provedli nebo i dohodli zvýšení platů ještě předtím, než byla jednání na celostátní úrovni uzavřena.
* Někteří ředitelé ovšem tvrdí, že budou muset zavírat oddělení v nemocnicích. Nedojde kvůli zvýšení platů ke zhoršení dostupnosti péče pro pacienty?
Pokud růst platů zvýrazní neefektivitu některých provozů nemocnic a bude impulsem k hledání řešení, pak z toho mohou pacienti profitovat - ze zúžení rozsahu poskytované péče na jedné straně a koncentrace kvalitních odborníků, tedy zvýšení kvality péče, na straně druhé.
* Z nemocnic, které jsou ve finančních potížích, zaznívá, že musejí sáhnout až k zavedení směnného provozu lékařů. Není tato změna pro zdravotníky a pacienty nebezpečná, když se u lůžka pacienta neustále budou střídat lékaři a on vlastně nebude mít stálého ošetřujícího lékaře?
Směnný, respektive nepřetržitý provoz je v západoevropských nemocnicích běžnou součástí organizace práce a nikdo jej s nebezpečím pro pacienty nespojuje. Naopak je prostředkem pro zajištění péče a nepřetěžování lékařů, které samo plodí pro pacienty nebezpečí.
* Hrozí, že zdravotníci i přes zvýšení platů utečou kvůli penězům pracovat do zahraničí?
My to nepovažujeme za hrozbu. Se vstupem do Evropské unie se stáváme součástí prostoru volného pohybu pracovní síly a to, že někdo chce jít pracovat z jakéhokoliv důvodu někam jinam, bychom neměli považovat za špatnou věc. Pochopitelně čím lepší bude odměňování zaměstnanců ve zdravotnictví, tím méně budou odcházet z ekonomických důvodů. Budou-li mít naši lidé doma šanci na profesní uplatnění a dobrý výdělek, je větší naděje, že se po několikaleté praxi v zahraničí zase vrátí k práci domů. Již dnes máme četné takové případy.
* A budou i zahraniční lékaři a sestry pracovat v ČR?
Bude-li přijat zákon o vzdělávání v podobě, jak jej navrhuje vláda, bude to znamenat, že kvalifikovaní lékaři, stomatologové, farmaceuti, všeobecné zdravotní sestry a porodní asistentky z kterékoliv země EU budou moci po našem vstupu do EU pracovat u nás, pokud prokáží, že se domluví s pacientem. Týkat se to bude i zdravotníků z těch států, které vstoupí do EU spolu s námi. Zdravotníci z jiných zemí budou moci i nadále u nás ve svém oboru pracovat jen tehdy, budou-li mít navíc tzv. nostrifikaci, tedy uznání svého vzdělání.
Václav Pergl, Právo, 26.2.2002