Příliš časná sexuální aktivita. U žen, které měly první pohlavní styk před 15. rokem, je riziko vzniku rakoviny děložního hrdla dvojnásobně vyšší než u těch, které měly první pohlavní styk ve věku 20 či více let.
Příliš mnoho intimních partnerů. Ženy, které měly mnoho intimních partnerů, případně ženy, jejichž partneři měli mnoho partnerek, jsou vystavené většímu riziku vzniku rakoviny děložního hrdla.
Lidský virus papilloma. Epidemio-logické studie výrazně podporují hypotézu, že důležitým spolufaktorem při rozvoji rakoviny děložního hrdla je určitý přenosný činitel, nejpravděpodobněji určité typy lidského papilloma viru.
Kouření. Kouření cigaret je spojováno s rozvojem cervikální dysplazie.
Zhodnocení rizika rakoviny
Anamnéza: Posouzení rizika rakoviny děložního hrdla začíná osobní i rodinnou anamnézou, která se soustřeďuje na skryté rizikové faktory. Otázky lékaře by se měly týkat především předchozích medicínských procedur, zaměřených na děložní hrdlo, jako jsou například biopsie čípku či zmrazování, stejně jako užívání orálních antikoncepčních prostředků, které mohou zvyšovat riziko adenokarcinomu děložního hrdla. Vzhledem k tomu, že abnormální krvácení z pochvy, které bývá často doprovázené poševním výtokem a nepříjemným zápachem, patřívá k nejběžnějším příznakům rakoviny děložního hrdla, by se lékař měl žen vyptávat i na případný výskyt těchto příznaků.
Tělesné vyšetření: Podstatné při vyhodnocování rizika rakoviny děložního hrdla je vyšetření pánve, třebaže v mnoha raných případech rakoviny děložního hrdla a ve většině případů cervikální intraepiteliální neoplazie se nevyskytují takové abnormality, které by se daly rozpoznat při běžném vyšetření. Občas sice lze při vyšetření pomocí spekula přijít na oblast cervikální leukoplakie, ale většinou se tyto počínající případy dají detekovat pouze kolposkopií.
Americká lékařská preventivní služba (US Preventive Services Task Force) doporučuje:
Rutinní screening rakoviny děložního hrdla, prováděný pomocí tzv. Papanico-lauovy skvrny (Pap smear), se doporučuje u všech žen, které jsou či byly sexuálně aktivní a mají děložní hrdlo. Vyšetření Papanicolauovou skvrnou by mělo začít se začátkem sexuálního života a mělo by se opakovat pravidelně každé 3 roky. Názory na horní věkový limit se různí, ale pravidelné testování tímto testem by nejspíš mělo přestat po 65. roce věku, s tím, že tyto ženy by musely být až do té doby pravidelně vyšetřovány a že výsledky jejich testů by byly opakovaně normální.
Co se týče rutinního screeningového vyšetření cervikografií, kolposkopií, či vyšetření na lidský papilloma virus, není zatím dostatek důkazů ani pro, ani proti. Argumenty proti zatím poněkud převažují, a to kvůli malé specifičnosti a vysokým nákladům.
Raná detekce cervikální intraepiteliální neoplazie spočívá výhradně na cytologickém vyhodnocení vyšetření Papanicolauovou skvrnou. Významná americká lékařská sdružení, jako je Americká společnost pro léčbu rakoviny (American Cancer Society, ACS), Americká porodnická a gynekologická společnost (American College of Obstetricians and Gynecologists, ACOG), americký Národní ústav pro výzkum rakoviny (National Cancer Institute, NCI), Americká akademie rodinných lékařů (The American Academy of Family Physicians, AAFP), Americká lékařská asociace (American Medical Association, AMA) a další doporučují zahajovat vyšetřování Papanicolauovou skvrnou v 18 letech či se začátkem sexuálního života ženy a opakovat ho u průměrně rizikových mladých žen každoročně, dokud daná žena neabsolvovala alespoň tři po sobě jdoucí vyšetření Papanicolauovou skvrnou a k tomu i vyšetření pánve s normálními výsledky. Poté by mělo pravidelné testování tímto testem pokračovat v pravidelném intervalu 3 - 5 let, případně v jiných intervalech, které ženě doporučí její lékař. Vysoce rizikové ženy by se měly podrobovat vyšetření pánve a vyšetření Papanicolauovou skvrnou každoročně.
Zdoj: Postmenopausal Health Curriculum 101. Vybral a přeložil
PhDr. Jakub Florian