Plyne to z dat zdravotnických statistiků. Podle lékařů se vyléčí třetina pacientů, pro většinu znamená schizofrenie celoživotní léčbu s obdobími zlepšení a zhoršení, obvykle když vysadí předepsané léky.
Schizofrenici pod vlivem nemoci zaútočí na okolí, hlasy jim přikážou zabíjet, častěji ale páchají sebevraždu, aby hlasům unikli. Motiv sebevraždy nevylučují odborníci ani u ženy, která v úterý ubodala ve žďárské obchodní akademii chlapce a zranila dvě studentky a policejního vyjednávače. Žena podle přítomné studentky chtěla, aby ji policie zastřelila.
Podle psychiatra Ivana Davida jsou schizofrenici nebezpeční hlavně sobě, a to sebepoškozováním a tím, že se nestarají o své sociální potřeby. Přijdou o zaměstnání, byt, rodinu, končí na ulici, berou drogy.
Zhoršení stavu nastane do několika týdnů až měsíců po vysazení léků. Podle Davida to vypadá tak, že žena obviněná z vraždy vysadila po propuštění z opavské psychiatrické léčebny léky. Asi chodila na kontroly k lékaři, kdyby ne, musel by porušení nařízené léčby ohlásit soudu. To vše se nyní vyšetřuje.
Podle premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) došlo k systémovému selhání, ředitel léčebny dnes rezignoval.
Podle Davida není snadné zjistit skutečný stav schizofrenika. Řada jich umí v ambulanci problémy maskovat, tají, že slyší hlasy, a tvrdí, že pracují a vše je v pořádku. Většina klame neuměle a psychiatr to časem odhalí, zvláště když se začnou projevovat první příznaky vysazení léků.
„Testy se dělat nedají, ale když vidíme, že se pacient zhoršuje, třeba se mění tempo jeho řeči, emotivita nebo oční kontakt, vede to k podezření, že přestal užívat léky,“ řekl ČTK David. Pacientka, která v úterý zabíjela, podle něj věděla, co chtějí lékaři slyšet, aby ji propustili. Litovala tedy, že před dvěma lety pobodala učitelku mateřské školy.
„Lékař do pacientů nevidí, a když se chovají přiměřeně a zmizí projevy psychózy, není možné dál je držet v psychiatrickém ústavu, musejí být propuštěni,“ řekl David k tomu, že opavská léčebna ženu letos v únoru propustila. Správné podle něj bylo, že navrhla ochrannou ambulantní léčbu.
Podle kritiků mají lékaři málo času na rozpoznání problémů, protože jich je málo a pacientů hodně. David uvedl, že při přijetí nového pacienta platí pojišťovna hodinové komplexní vyšetření, při návratu pacienta po delší přestávce půlhodinové zaměřené vyšetření.
U běžného vyšetření hradí čtvrt hodiny, lékař je musí stihnout do deseti minut, aby se dostalo na ostatní pacienty. K pravidelnosti sledování řekl David, že u některého pacienta stačí napsat léky na čtvrt roku, a když je v pořádku, navštíví psychiatra čtyřikrát do roka. Když se stav akutně zhorší, zve si ho psychiatr i dvakrát týdně. Oprávněnou péči pojišťovny uhradí, potvrdil mluvčí Všeobecné zdravotní pojišťovny Oldřich Tichý s tím, že smluvně psychiatrům čas věnovaný pacientům nijak neomezují.
V Česku psychiatrickou péči zajišťuje v ambulancích 730 psychiatrů, ve všeobecných nemocnicích 140 a v psychiatrických nemocnicích 560.
Schizofrenie zasahuje stejně muže i ženy, mezi léčenými je 54 procent žen. U nich vzniká nemoc zhruba o tři roky později, asi u 70 procent pacientů nemoc propukne mezi 18 až 25 lety, u pěti procent dřív, u zbytku později. Většina onemocnění je ve zdravých rodinách, dědičnost se uvádí kolem 18 procent, když jeden rodič má schizofrenii, zatímco u potomka zdravých rodičů onemocní jedno procento. Když jsou nemocní oba rodiče, stoupá riziko až na 80 procent.
Celkem v roce 2012 poskytly psychiatrické ambulance v Česku přes 2,8 milionu ošetření u téměř 600.000 pacientů. Česká psychiatrická společnost vypracovala koncepci péče o duševní zdraví, v ní počítá s modernizací léčeben a posílením komunitních služeb pro pacienty žijící v domácím prostředí. V návrhu jsou i týmy, jež by jezdily za pacienty. Ministerstvo zdravotnictví slíbilo na reformu šest miliard korun z evropských fondů.