PRAHA - Tlak na školní úspěch a výkon, polarizace společnosti a drogy - to jsou důvody, proč se v České republice stávají problémem sebevraždy mladých lidí.
Zatímco sebevražednost dospělých patří s 15,8 případu na 100 tisíc obyvatel
k evropskému průměru a dlouhodobě klesá, sebevražd dospívajících přibývá. V přepočtu na 100 tisíc obyvatel stoupla za deset let sebevražednost lidí do 18 let z 2,7 na 6,8.
Není pravda, že sebevražda přichází bez varování
V publikaci Sebevražedné chování mapují Jiří Koutek a Jana Kocourková z motolské dětské psychiatrické kliniky poznatky o sebevražedném chování a jeho specifikách u dětí a dospívajících.
Knihu vydalo nakladatelství Portál a je určena lékařům, psychologům, učitelům i laické veřejnosti. Autoři chtějí přispět k léčbě a zejména prevenci sebevražd a sebevražedných pokusů.
Upozorňují na omyly spojené s hodnocením sebevražedného chování: není pravda, že když někdo o sebevraždě mluví, nespáchá ji.
Naopak, je-li sebevražda námětem jeho myšlenek, je jí více ohrožen. Není ani pravda, že sebevražda přichází bez varování.
U ohrožených lidí lze dlouho před činem pozorovat psychické napětí, poruchy spánku a tělesné obtíže. Odborníci by měli tyto známky rozpoznat.
Odhaduje se, že sebevražedných pokusů až dvacetkrát více než dokonaných sebevražd. Ženy mají více pokusů, kdy si nechávají cestu k záchraně otevřenou, muži častěji přistupují k sebevraždě jako definitivnímu řešení.
STATISTIKY SEBEVRAŽD V České republice zemře vlastní rukou více lidí než je obětí dopravních nehod na silnicích: v roce 2000 spáchalo sebevraždu 1649 lidí, zatímco dopravní nehody jich připravily o život 1572. V Evropě je nejvíce sebevražd v Maďarsku, Rusku a pobaltských republikách, obecně převažují muži, s výjimkou Číny, kde je více sebevražd žen než mužů. |
ČTK