"Sebevražedný" lék se užívá i v Česku

11. 1. 2002 0:00
přidejte názor
Autor: Redakce
Zatímco v USA je tento preparát kvůli podezření, že způsobuje těžké deprese, pod velmi přísnou kontrolou, v ČR tomu tak není...


Lék, který mohl mít vliv na sebevraždu patnáctiletého Charlese Bishopa, jenž narazil s letadlem do mrakodrapu, užívají kvůli akné i čeští teenageři. Zatímco v USA je tento preparát kvůli podezření, že způsobuje těžké deprese, pod velmi přísnou kontrolou, v ČR tomu tak není.

PRAHA - Lék Accutane, který bral před svým činem patnáctiletý kamikadze Bishop, měl podle americké komise pro potraviny a léky vliv na sebevraždu až stopadesáti lidí. Jedním z nich je i 17letý syn republikána Bárta Stupaka, který nyní inicioval vyšetřování léku Kongresem. V ČR se stejný lék prodává pod jiným názvem. „Na léčbu akné se u nás používá lék obdobného složení s názvem Roacutan. Jde o kapsle různé síly. Základní účinnou látkou je kyselina cis-retinová, izoretinolin a vitaminy,“ říká předsedkyně pražského sdružení lékárníků Christina Bermanová. Lék je přitom poměrně rozšířen. Podle Petra Osvalda z jednoho z pražských lékárenských velkoobchodů Phoenix jen oni dodávají na trh měsíčně asi 40 balení po 30 kapslích. O možných vážných důsledcích Roacutanu na psychiku čeští lékaři odmítají příliš uvažovat. „Pravdou je, že mnoho léků má nežádoucí účinky, které mohou vyvolat deprese. To už je věcí lékaře a rodičů, aby si pacienta pohlídali,“ říká Bermanová. Rodiče a ani lékaři však nemusí tušit, že jde o vážnou věc. Na příbalový leták mezi nežádoucími účinky jako jsou sucho v ústech, zánět spojivek, bolesti hlavy a kloubů, výrobce zařadil jen neurčité „změny nálady“.

Pokračování na str. 2

Dokončení ze str. l

Oproti tomu v USA bylo již v roce 1986 nařízeno dát na krabičku léku varování o možných vedlejších účincích a už tři roky musí být na obalu výslovné varování, že deprese způsobené lékem mohou vést k sebevraždě. Předepsání léku přitom v USA provází přísná procedura. Například u pacienta mladšího 18 let musí jeho zákonný zástupce podepsat, že byl s jeho vedlejšími účinky podrobně seznámen a je si jich plně vědom. Zatímco na světě užívají lék miliony teenagerů, v Česku jsou tato čísla skromnější hlavně kvůli tomu, že je příliš drahý. „Tento lék může předepsat pouze odborný lékař - dermatolog, a to na základě souhlasu revizního lékaře“ řekla nám kožní lékařka z Prahy 6 Andrea Vodíková. „Není to kvůli jeho nežádoucím účinkům, ale z důvodu vysoké ceny. Lék plně hradí pojišťovna a k léčbě je ho třeba minimálně deset balení, přičemž jedno stojí 1507 korun.“ Podle Vodíkové léčba trvá tři měsíce, což je rovněž zarážející, protože v USA je povolen nanejvýš měsíc. Jak jsme zjistili, ani souhlas revizního lékaře s předepsáním léku není nutný vždy. „Jsme soukromé zařízení, takže Roacutan předepisujeme, aniž bychom museli žádat revizního lékaře. Pacienti však musí zaplatit plnou cenu. S lékem ale máme dobré výsledky,“ sdělila Karolína Kykalová z Ústavu estetické medicíny. Také doktorka Vodíková považuje Roacutan za velmi účinný zvláště při léčbě akné se sklonem k tvoření jizev. „Před lety jsem Roacutanem léčila i vlastního syna a jistě bych mu ho nepředepsala, kdyby měl vážné vedlejší účinky,“ tvrdí Vodíková. Pokud čeští lékaři nějaké riziko v souvislosti s Roacutanem připouštějí, týká se výhradně jiných než psychických důsledků. „Pacientům děláme různé testy. Dívky musí užívat antikoncepci, protože lék by mohl poškodit plod. Mladé muže rovněž upozorňujeme, že při léčbě nesmí oplodňovat,“ říká Kykalová. Vážnost důsledků léčby Roacutanem na psychiku si tedy asi nejvíc uvědomují psychiatři. Primář Karel Nešpor z bohnické léčebny se sice ještě s tímto lékem nesetkal, připouští však, že za sebevražednými pokusy mladých lidí většinou hledá nějaký lék. „Není málo léků, které mohou vyvolat stres, deprese -a lidé v depresi jsou schopni všeho.“ Právě mladí lidé jsou přitom podle psychiatra Petra Žižkovského k depresím nejnáchylnější. „Předepisující lékař je povinen informovat pacienta o možných vedlejších účincích. Každý lék působí na různé lidi odlišně, proto by se obvodní lékaři měli více radit s psychology, kteří z praxe poznají záludnosti některých medikamentů na psychiku “ tvrdí Žižkovský.

Marta Pawlicová, Večerník Praha, 11.1.2002

  • Žádné názory
  • Našli jste v článku chybu?