Změnu se kvůli tomu podle kritiků nepodaří přijmout včas do konce letošního roku. Poukázal na to i ministr zdravotnictví Miloslav Ludvík (ČSSD). Připomněl, že Sněmovna v úterý obdobný návrh poslanců ODS odmítla kvůli nesouhlasnému postoji ANO a ČSSD projednat přednostně.
Ministr ujišťoval senátory o tom, že první rok po spuštění povinných eReceptů bude podle Státního ústavu pro kontrolu léčiv víceméně koordinační. Příští rok by tak měli byli sankcionováni pouze ti lékaři, kteří by systém sReceptů bojkotovali a nepřipojili se k němu. Podle zákona může být sankce až dvoumilionová. Ludvík také uvedl, že až pětina receptů bude mít nadále papírovou formu díky výjimkám v ministerské vyhlášce. „Recept může být napsán i na pytlík od mouky,“ řekl.
Novelu předložilo devět senátorů v čele s Vladimírem Plačkem (ČSSD). Obávají se toho, že spuštění povinných elektronických receptů od začátku příštího roku by mohlo prohloubilo nedostatek praktických lékařů na venkově. Ministr namítl, že o připojení do systému eReceptů požádalo 47.500 ze zhruba 53.000 lékařů a stomatologů. Skončit se rozhodlo jen 48 praktických lékařů, méně než v minulých letech, uvedl Ludvík.
Zastánci odkladu včetně bývalé ministryně zdravotnictví Milady Emmerové upozorňovali na to, že systém je nepřipravený a má výpadky. Senát to na návrh Václava Hampla (za KDU-ČSL) konstatoval i v doprovodném usnesení, v němž „důrazně vyzval ministerstvo zdravotnictví a SÚKL k urychlení přípravy systému tak, aby byla minimalizována rizika masivního náběhu povinné elektronické preskripce a maximalizován prospěch zejména pro pacienty“.
Elektronické recepty zavedl v Česku zákon v roce 2007. Vytvoření systému a jeho čtyřletá podpora a rozvoj stál SÚKL 14 milionů korun, provoz pak 100.000 korun měsíčně. Systém eRecept počítá s odbavením až 130 milionů receptů za rok, nyní je to asi 70 milionů papírových receptů. Zastánci změny si od ní slibují úsporu výdajů na léky nejméně 400 milionů korun.
poznámka