Opatření by se navíc podle některých senátorů dotklo i státu. Třeba Dagmar Zvěřinová (ČSSD) poukazovala na to, že státní fondy proplácejí faktury někdy až za tři měsíce. Pozměňovací návrh nyní mají v rukou poslanci.
Nová směrnice Evropské komise má ochránit podnikatele před pozdními platbami od odběratelů. Kvůli pozdnímu placení za práci totiž krachují v unii desítky firem denně.
Novela nyní stanoví, že v případě, kdy je kupujícím veřejný zadavatel, tedy například státní úřad, bude možné obvyklou třicetidenní lhůtu překročit jen tehdy, pokud to vyžaduje povaha zakázky. I tehdy ovšem nesmí doba splatnosti překročit 60 dnů.
„Pro zdravotnictví je to konečná,“ varoval senátor a bývalý pardubický hejtman Radko Martínek (ČSSD). Senátoři proto navrhli stanovit v zákoníku, že pokud je zadavatelem poskytovatel zdravotnických služeb, bude smět být lhůta vždy šedesátidenní.
Jiřího Dienstbiera (ČSSD) již kvůli novele kontaktovala asociace krajů. Upozornila ho na to, že se návrh dotkne českých nemocnic, které si běžně nastavují delší splatnost. Senátor řekl, že z prosazovaného principu by se neměly dělat výjimky, ale poukázal na to, že účelem zaváděného opatření je omezit druhotnou platební neschopnost, a konstatoval, že nemocnice v druhotné platební neschopnosti jsou.
Podle Vladimíra Drymla (SPOZ) by lhůta splatnosti znamenala insolvenci téměř všech nemocnic. Za návrhem vidí zájmy bank, protože všichni, kterých se zavedení lhůt dotkne, si budou muset brát úvěry. Obavy z dopadů na rozpočty samospráv vyslovil i Jan Horník (STAN).
Senát chce také sjednotit v novele zpřísňující požadavky na insolvenční správce podmínky bezúhonnosti pro správce - jednotlivce a správce - firmy. Pro jednotlivce by měly být podle vládní normy tvrdší. V předloze dnes horní komora navrhla provést i další změny, například v její účinnosti. Novela se vrací k posouzení poslancům.
Senát dále schválil novelu zákona, která umožní zvýšit státní zásoby ropy a ropných produktů ze současných 90 na 100 dní. Míří k podpisu prezidenta.