Zdravotní pojišťovny s vyšším podílem chronicky nemocných klientů tedy v novém systému dostanou z přerozdělování více peněz. Návrh obohacuje současný systém přerozdělování založený výhradně na demografických ukazatelích o tzv. farmaceuticko-nákladové skupiny, zkráceně PCG. Nové nákladové skupiny umožní zohlednit při přerozdělování pojistného vyšší výdaje zdravotních pojišťoven, které jsou spojeny například se zvýšenou spotřebou léčivých přípravků a další péče u chronicky nemocných pacientů. Novela také zachovává systém kompenzací za mimořádně nákladné pojištěnce, přičemž jej dále rozvíjí tak, aby tyto náklady byly zohledněny ve větší míře než doposud.
„Chceme zavést spravedlivý model přerozdělení pojistného, který zohlední skutečné výdaje zdravotních pojišťoven na léčbu nákladných diagnóz. Věřím, že novela v konečném důsledku zvýší komfort chronicky nemocných pacientů a také bude motivovat pojišťovny k rozvoji preventivních programů. Zákon reaguje na fakt, který dosud není v praxi dostatečně zohledněn, a to že chronicky nemocní pacienti představují pro systém z hlediska zdravotního pojištění vyšší náklady,“ uvedl ministr zdravotnictví Miloslav Ludvík poté, co senátoři bez pozměňovacích návrhů schválili návrh novely zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění.
Očekáváme, že reforma povede k většímu důrazu na preventivní programy zdravotních pojišťoven zaměřené na chronické nemoci zohledňované v novém systému přerozdělování, neboť vhodně organizovaná prevence může výrazně zlepšit ochranu zdraví lidí a v důsledku i snížit náklady na léčbu chronicky nemocných.
Pokud novelu zákona 592/1992 Sb. o pojistném na veřejné zdravotní pojištění podepíše prezident, měla by vejít v účinnost 1. ledna 2018.