Terčem nespokojenosti je loňská vyhláška ministerstva zdravotnictví, která například snižuje počet nemocí, s nimiž se mohou lidé léčit v lázních na útraty veřejného zdravotního pojištění. Délka takto hrazeného pobytu se podle vyhlášky zkracuje u dospělých ze čtyř na tři týdny. U vybraných diagnóz bude schválení pobytu podmíněno třeba snížením hmotnosti či nekouřením.
Senátoři podpořili stanovisko komise pro rozvoj venkova, která mimo jiné navrhuje vrátit objem peněz z veřejných zdrojů do léčebného lázeňství alespoň na úroveň roku 2010. V přijatých usneseních oslovili senátoři nejen ministerstva zdravotnictví, školství a sociálních věcí, ale i zdravotní pojišťovny, Svaz léčebných lázní a další zainteresované. Tyto instituce by podle nich měly zajistit, aby lázeňská péče nebyla po stránce věcné ani finanční omezována.
Ministr zdravotnictví Leoš Heger (TOP 09) mimo jiné řekl, že rozsah hrazené péče v ČR je ojedinělý. Trvá také na tom, že lázeňská léčebná péče zůstává dostupná všem, kteří ji potřebují. O žádném dalším omezení po stránce věcné ani financí podle něj ministerstvo neuvažuje. Zdůraznil, že ministerstvo má ze zákona povinnost hradit jenom ty metody, které jsou účinné, a nemůže se účastnit na úhradě léčby, která tyto parametry nemá.
Přístup ministerstva kritizoval například senátor Vladimír Dryml (SPOZ). Prohlásil, že nejlepší léčebnou metodou by asi byl nový ministr zdravotnictví, a to nejen pro lázeňství, ale pro celé české zdravotnictví.
Podle zástupců lázeňských míst snížení výdajů z veřejných zdrojů spolu s omezením rozsahu léčebných pobytů, které plně hradí zdravotní pojišťovny, vedlo v řadě lázeňským měst k nenávratné likvidaci péče s dopady na zaměstnanost a cestovní ruch. Lázně by prý mohly podle odhadů přijít až o 30 procent klientů, a tím o citelnou část příjmů. Šéf Sdružení lázeňských míst ČR Jiří Houdek senátory například upozorňoval na to, že se tuzemské lázně dostávají do horší konkurenční pozice vůči zahraničním lázním.