TISKOVÁ ZPRÁVA
Dnes proběhne v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR hlasování o senátním pozměňovacím návrhu k návrhu novely Zákona o léčivech. Tato novela zákona o léčivech prošla v původním znění hlasováním poslanecké sněmovny jednoznačně 150 hlasy pro, nikdo nebyl proti. Následující pozměňovací návrh Senátu z 15. 12. 2016 však obsahuje z pohledu České lékárnické komory velice problematické body.
Senátoři vložili do zákona o léčivech zcela nový § 19b, jímž se (zejména) Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv zřizuje téměř neomezený přístup do základního registru obyvatel a do agendových informačních systémů evidence obyvatel a cizinců. Takto významné změně nepředcházela žádná odborná a věcná diskuze, proč a na co je potřeba takovýto přístup zřizovat. Senátorům byl návrh předložen jen se stručným vysvětlením, že takový přístup SÚKL prostě potřebuje. Předložené odůvodnění je ale značně zavádějící a svým způsobem zbytečné. Správní řízení, ve kterých se SÚKL může potýkat s potížemi vyplývajícími z neznalosti údajů ze základních registrů, se mohou týkat jen řešení přestupků a správních deliktů. Od 1. 7. 2017 bude SÚKL správním orgánem, jak na poli nynějších přestupků, tak na poli nynějších správních deliktů, které budou nově označovány také jako přestupky. Bude tedy správním orgánem, na který se bude vztahovat zákon č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, který ve svém § 109 obsahuje zcela totožné oprávnění pro všechny správní orgány, které povedou řízení o přestupku. Takže „přílepkový“ návrh části senátorů (návrh nebyl zamítnut o pouhých 5 hlasů) chce řešit něco, co je již dávno vyřešeno. Senátní návrh kompetence ústavu však v tomto směru dostatečně nevymezuje.
Dalším velmi diskutabilním bodem je senátní úprava původního poslaneckého návrhu na zavedení povinnosti distributora dodat lékárně poptávané léky do 2 pracovních dní, u níž došlo v Senátu ke změně formulace na neurčitý pojem „dodat neprodleně“. Cílem České lékárnické komory je dosáhnout rovných podmínek dostupnosti léků pro pacienty v rámci celé České republiky. Tomu měl pomoci nárok všech lékáren bez rozdílu na plnohodnotné zásobování od distributora v konkrétně dané lhůtě a bez možnosti selektivního přístupu ze strany distribuce.
Proto by schválení senátní novely znamenalo rezignaci na snahu zajistit, aby pacienti v České republice měli přístup k léčivým přípravkům v lékárnách, které si vyberou v místě svého bydliště, pracoviště, nebo podle jiné svobodné volby. Distributor léčivých přípravků bude v jejím důsledku schopen i nadále beztrestně odmítat nebo značně komplikovat dodávky léčivých přípravků do všech lékáren, které by tyto léky chtěly objednat pro své pacienty. Díky této možnosti distributora selektovat, komu budou objednávané léky dodány, a komu ne, budou léky přístupné jen ve vybraných lékárnách povětšinou ve velkých městech. Pacienti, často velmi nemocní, tak budou nuceni i nadále k tzv. lékové turistice, která je stojí čas, peníze, a hlavně má neblahý vliv na jejich zdravotní stav.
„Věřím, že nejen při řešení této novely zákona o léčivech se bude Česká republika přibližovat standardům běžným v ostatních zemích Evropy a nebude vytvářet svůj „unikátní“ systém, který jde ze své podstaty proti zájmům toho, komu je primárně určen jako solidární služba – pacientům,“ je přesvědčen Lubomír Chudoba, prezident ČLnK. Děkan Farmaceutické fakulty Univerzity Karlovy Tomáš Šimůnek a předseda České farmaceutické společnosti Martin Doležal sdílí obavy ČLnK ze senátní novely a doplňují: „Apelujeme, aby byl při veškerých úvahách kladen v první řadě důraz na zájmy a potřeby pacientů a až v druhé řadě na zájmy výrobců a distributorů.“