„Zaměstnanecké zdravotní pojišťovny v ČR hospodaří se stovkami miliard korun, které musejí občané povinně odvádět na zdravotnictví. Pojišťovny je pak mohou utrácet bez kontroly klientů nejen na zdravotní péči, ale i na luxusní limuzíny managementu. Takový je reálný stav v ČR od té doby, co byla v éře ministra zdravotnictví Davida Ratha zrušena možnost, aby členy orgánů pojišťoven volili přímo pojištěnci,“ uvádí právní zástupce Štěpán Holub.
Konec ochrany úzkých zájmů
Senátoři chtějí změnit současný stav, kdy „zákon dává moc volit, lépe řečeno dosazovat, členy správních a dozorčích rad politikům a největším zaměstnavatelům, případně jejich odborovým organizacím. Ti de facto dosazují kandidáty, kteří chrání jejich úzké zájmy. Vpraxi není žádná veřejná kontrola nad tím, kdo v orgánech pojišťoven zasedá a co ve své funkci dělá. Prostředky veřejného zdravotního pojištění mohou být utráceny nejen v zájmu klientů, ale také různých politicko-ekonomických skupin,“ (pokračování na straně 2) Senátoři žádají přímou volbu do dozorových orgánů pojišťoven
(pokračování ze str. 1)
obávají se senátoři, podle nichž by měl Ústavní soud zrušit klíčové paragrafy zákona o zdravotních pojišťovnách, podle kterých funguje současný systém dosazování členů správních a dozorčích rad zdravotních pojišťoven.
„Jen málokdy se stane, aby se tak velký počet senátorů z několika politických stran spojil ve věci ústavní stížnosti. Přímé zapojení pojištěnců zaměstnaneckých zdravotních pojišťoven, kterými je velká část českých občanů, do voleb orgánů těchto významných veřejných institucí může zdravotnický systém posunout na vyšší úroveň a podpořit diskusi mezi pacienty, lékaři a pojišťovnami,“ uvedla jedna z navrhovatelek stížnosti, senátorka Alena Dernerová.
Konec prevence?
Naopak krizi systému zdravotnictví vidí v požadované změně prezident Svazu zdravotních pojišťoven a bývalý ředitel největší zaměstnanecké Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra Jaromír Gajdáček. Podle něj by taková změna znamenala úplné zrušení principu, na kterém byly zakládány zaměstnanecké zdravotní pojišťovny (ZZP). „Postupně by to vedlo k systému založenému na jedné zdravotní pojišťovně v zemi a ke zdražení celého financování zdravotních služeb. Nyní jsou kontrolní orgány ZZP tvořeny tripartitně – z jedné třetiny zaměstnavateli coby největšími plátci zdravotního pojištění, z jedné třetiny odbory coby zástupci občanů-pojištěnců a z jedné třetiny zástupci státu, tedy zástupci jmenovaní vládou, mnohdy politiky. Pokud nastane změna v zastoupení ve správních radách, znamenalo by to rovněž konec financování preventivních programů pro zaměstnavatele a jejich zaměstnance, jako jsou policisté, hasiči, horníci, zaměstnanci hutí a těžkého průmyslu či automobilek,“ upozornil Jaromír Gajdáček.
Nejednoznačný požadavek
Zapojení plátců do orgánů pojišťoven dlouhodobě požaduje také Unie zaměstnavatelských svazů ČR (USZ). „Zdravotní pojištění je hrazeno zaměstnanci a zaměstnavateli. Bylo by tedy logické, aby obě strany měly své zástupce v správních a dozorčích radách všech zdravotních pojišťoven. V minulosti tomu tak skutečně bylo a sociální partneři (tedy zástupci centrálních odborových svazů a zaměstnavatelských organizací) své zástupce v těchto orgánech měli. V době, kdy ministerstvo zdravotnictví řídil tehdejší ministr David Rath, však došlo ke změně ve složení správních a dozorčích rad a ty jsou nyní zastoupeny téměř výhradně současnými či minulými politiky, případně vyššími úředníky vybraných ministerstev. Od té doby jsme několikrát vyzývali minulé i současného předsedu vlády, aby vláda akceptovala legitimní požadavek zapojení zástupců sociálních partnerů,“ sdělil naší redakci prezident UZS Jiří Horecký. Přesto je podle něj ústavní stížnost senátorů relativní. „Argumentace senátorů, tedy že samotný fakt, že je někdo plátcem pojistného systému (v tomto případě veřejného zdravotního pojištění), ho opravňuje k možnosti volit si svého zástupce do správní či dozorčí rady, není zdaleka tak jednoznačný. Stejnou logikou bychom pak museli požadovat účast plátců např. ve vedení České správy sociálního zabezpečení nebo u komerčních pojišťoven pověřených výběrem povinného úrazového pojištění,“ podotkl Jiří Horecký.