Seriál: Zdravotnictví v Evropské unii - 2. díl

15. 4. 2004 0:00
přidejte názor
Autor: Redakce
Ve druhém dílu seriálu přinášíme informace na téma dostupnost zdravotní péče pro české pacienty v zahraničí. Jaké jsou obecné podmínky a jaká omezení? Jak se k problému staví zdravotní pojišťovna? Čtěte v článku...


Česká republika se stane členem Evropské unie za šestnáct dní. Na stránkách www.Zdravi.Euro.cz vám každý všední den přineseme krátký souhrn praktických informací, které se týkají očekávaných změn v českém zdravotnictví.

2. díl: Dostupnost zdravotní péče pro české pacienty v zahraničí

Také pro české pacienty bude po vstupu země do Evropské unie platit právo svobodného výběru lékaře či zdravotnického zařízení kdekoliv na území EU.

Teoreticky se bude český pacient moci dožadovat lékařské péče v cizině a požadovat po české zdravotní pojišťovně proplacení nákladů. Dostupnost péče v zahraničí však bude mít řadu omezení.

Vysoká spoluúčast v EU

Většinu českých pacientů zřejmě odradí poměrně vysoká míra spoluúčasti, která je ve většině zemí EU zavedená. Zatímco v České republice činí finanční spoluúčast pacienta na úhradě nákladů za zdravotní péči asi osm a půl procenta, průměr Evropské unie je pětadvacet procent.

„Občan ČR, který se rozhodne čerpat péči v rámci EU, si musí být vědom toho, že všude existuje na naše poměry vysoká spoluúčast. Rovněž se může vyskytnout požadavek na přímou úhradu, především u ambulantní péče,“ uvedl již dříve pro Zdravotnictví a medicína ředitel Svazu zdravotních pojišťoven Jaromír Gajdáček. Pojišťovna totiž proplatí náklady bez spoluúčasti.

Zásadní rozdíl mezi ČR a situací v unii představují ceny péče, které v některých státech jsou až osmkrát vyšší než u nás. Podle mluvšího VZP Jiřího Suttnera tedy není ve finančních možnostech pojišťovny přistoupit k neomezenému povolování péče v cizině.

Více - 1. Dostupnost zdravotní péče pro zahraniční pacienty v ČR po vstupu do EU

„Až na skutečné výjimky jsou čeští zdravotníci schopni poskytovat našim pojištěncům kvalitní péči. Rovněž pokud jde o čekací lhůty, podle dostupných informací se nijak významně nelišíme o zemí v EU,“ uvedl pro Zdravotnictví a medicína mluvčí VZP Jiří Suttner.

Na druhou stranu ale evropská legislativa zaručuje občanům právo na poskytnutí veškeré zdravotní péče v přiměřené době.

„Ta sice není jasně stanovena, ale rozhodnutí Evropského soudního dvora v Lucemburku ukazují, že nejde o léta,“ napsal pro deník Právo předseda Lékařského odborového klubu Milan Kubek.

Dodal: “Pacienti, kteří se nesmíří s tím, že by měli třeba na operaci kloubní náhrady čekat řadu měsíců, obrátí se raději na soud a ten jim zajisí za peníze našich pojišťoven operaci v zahraničí. Bude to něco podobného, jako když naši občané, kteří se nedočkali spravedlnosti v ČR, hledají ji v Evropě.“ Celý článek - viz Léčíme pětkrát levněji než v EU, říká Milan Kubek.

Podle ředitele Centra mezistátních úhrad Ladislava Švece už takové spory ESD v rámci unie soudně řešil a většinou dal za pravdu pacientům.

Pojišťovna nebude smět pacientovi léčbu v zahraničí odepřít, pokud by na ni musel v ČR čekat neúměrně dlouhou dobu. Až donedávna nebylo jasné, co tento termín konkrétně znamená.

Na dubnovém setkání ministrů zdravotnictví v Senohrabech padla konkrétní definice. Jestliže pacient nebude v místě svého bydliště ošetřen za určitou diagnózu po dobu šesti měsíců a dalších šest měsíců ve své zemi, pak by měl mít nárok na ošetření v kterémkoliv státě Evropské unie.

„Je to takzvaný systém šest plus šest. V podstatě znamená, že po této době by pacient měl nárok na ošetření v kterémkoli státě Unie a jeho mateřská zdravotní pojišťovna by mu léčení uhradila,“ řekla Právu již bývalá ministryně zdravotnictví Marie Součková - více i.blahova@sanomamag-praha.cz.

Ministerstvo oslovilo odborné společnosti, aby předaly přesný výčet takových výkonů. VZP přitom považuje za vhodné, aby o schválení léčby pro své klienty v zahraničí rozhodovaly jednotlivé pojišťovny samostatně.

„Mělo by to zůstat v rukou revizních lékařů-specialistů pro jednotlivé obory, kteří by využívali konzultaci příslušných odborných společností,“ uvedl dříve pro Zdravotnictví a medicína mluvčí VZP Jiří Suttner. Více - ZDE.

Přeshraniční akutní péče

Po 1. květnu se také podstatně rozšíří „přeshraniční péče.“ V nezbyteném případě bude moci být pacient převezen vozidlem rychlé záchranné služby do nemocnice na druhé straně hranic. Má se tak stát v případě, že tato nemocnice bude blíž než tuzemská. Na dubnovém jednání v Senohrabech se na tom dohodli evropští ministři zdravotnictví.

„Bude to možné na základě mezistátních smluv, které budeme muset po vstupu do unie přijmout. Tato praxe by měla platit s Rakouskem, Polskem a Slovenskem, s nímž už takovéto nadstandardní vztahy máme. Nebude se prozatím týkat Německa, které nebylo účastníkem pražské konference,“ uvedla pro Lidové noviny bývalá ministryně Součková. Po vstupu do EU budou záchranky vozit nemocné i do zahraničí.

Příště: Uznávání kvalifikací + změna vzdělávání zdravotníků po vstupu do EU

(ivb), www.Zdravi.Euro.cz

DÁLE ČTĚTE:
Jak se budou v praxi provádět evropská nařízení
Čeho se obávají? V co doufají? A chtějí vůbec do EU?
Budeme jezdit k lékaři přes hranice?
První květen, soudný den
Není jasné, jak to bude s léčbou po vstupu do EU
Léčíme pětkrát levněji než v EU, říká Milan Kubek
Zahraniční pacienti po vstupu Česka do EU: jaká bude situace?
Rozhovor s irským ministerem zdravotnictví Micheálem Martinem

  • Žádné názory
  • Našli jste v článku chybu?