Česká republika se stane členem Evropské unie za dvanáct dní. Na stránkách www.Zdravi.Euro.cz vám každý všední den přineseme krátký souhrn praktických informací, které se týkají očekávaných změn v českém zdravotnictví.
4. díl: problém paralelních obchodů s léčivy po vstupu do EU
Farmaceutické firmy se obávají důsledků rozšíření Evropské unie. Očekávají, že výrazně vzrostou paralelní, tedy levné souběžné obchody s léčivy (reexporty). V nových členských zemích jsou totiž ceny léků mnohem více regulovány než ve stávajících státech unie.
Například na českém trhu jsou ceny léků v průměru o 70 procent nižší než v EU. Léky vyráběné v ČR jsou dokonce ještě levnější. Propastných rozdílů v cenách léčiv využijí distributoři, kteří na cenových rozdílech v různých státech vydělají.
Utrpí tak především zisky výrobců originálních léčiv.
„Po vstupu do EU vznikne u léků obchodovatelných v celé unii hrozba paralelního obchodu. V okamžiku, kdy je cenový rozdíl mezi jednotlivými zeměmi vyšší než deset procent, stává se lék zajímavým pro obchodníky, kteří jej budou v jedné zemi nakupovat a v druhé prodávat,“ uvedl již dříve pro Zdravotnictví a medicína výkonný ředitel Mezinárodní asociace farmaceutických společností (MAFS) Pavol Mazan. Více 2. Dostupnost zdravotní péče pro zahraniční pacienty v ČR
3. Uznávání kvalifikací zdravotníků
Druhá vlna paralelních obchodů povede zřejmě z nových trhů, které budou mít zájem vyvážet generické přípravky za velmi nízké ceny, směrem na jih. Rozdílné ceny jsou totiž patrné právě mezi generickými léčivy. Zatímco ceny originálních léků v Česku již dosahují asi 80 až 90 procent úrovně zemí Evropské unie, generika jsou tu asi o polovinu levnější než v unii.
Poslední vlna pak povede z přistupujících členů směrem na západ. K té podle Haighové dojde až po stabilizaci nových trhů.
Levné dovozy v Británii
Tématem parlelních obchodů se minulý měsíc zabýval také internetový server BBC News - Imports 'cost drug firms £770m'.
Podle organizace ESRC (Economic and Social research Council) přicházejí britské farmaceutické firmy kvůli paralelním obchodům o 770 milionů liber ročně. Asociace britského farmaceutického průmyslu (ABPI) odhaduje, že ztráty jsou ještě vyšší - každý rok až 1.4 miliard liber.
„Jediným subjektem, který na reexportech vydělá, jsou distributoři,“ říkají zástupci ABPI.
Precedentní případ Bayer
Problém paralelních dovozů se letos v lednu dostal až k Nejvyššímu soudu Evropské unie. Řešil spor mezi Evropskou komisí a farmaceutickým koncernem Bayer.
Komise chtěla firmu potrestat za to, že bránila levným souběžným dovozům svého produktu do zemí s vyššími cenami. Nejvyšší soud rozhodl, že není důvod firmu Bayer jakkoliv sankcionovat.
Nezjistilo se totiž, že by mezi Bayerem a jeho francouzskými a španělskými distributory existovala nějaká dohoda o postupu proti souběžným dovozům.
Nejvyšší soud však zdůraznil, že tato kauza by neměla být nijak zobecňována. Uvedl, že rozhodnutí je „úzce omezeno na šetření jediné stížnosti. – Více Soud EU podpořil postup Bayeru proti levným dovozům.
Příště: Vývoj na trhu s léky po vstupu do EU
(ivb), www.Zdravi.Euro.cz
| DÁLE ČTĚTE: |
|---|
|
Výrobci léků se obávají rozšíření trhu EU Ceny léků dále porostou ČR je na dobré cestě k transparentnosti |