V úvodu podivení nad tím, jak je možné, že každý ví, jak neschopné a podstatně méně vzdělané sestry máme po vystudování bakalářského studia a jak vynikající byly sestry ze čtyřletých škol.
Na závěr jednoznačné stanovisko, že sestra ze čtyřleté zdravotnické školy nemohla a nemůže ošetřovatelskou péči naplánovat, organizovat, a být za ni odpovědná. Tím chce paní magistra říct, jak neschopné a podstatně méně vzdělané sestry vycházely po desetiletí ze středních škol a jak vynikající jsou sestry po vystudování bakalářského studia?
Já zase vím, jak nebezpečné může být zevšeobecňování a jak zbytečné je porovnávání něčeho, co porovnat nelze. Jak můžu obecně porovnat, zda je lepší sestra absolventka SZŠ nebo sestra absolventka VŠ? Když se každá z nich narodila v jiném roce, školu dokončila v jiném věku, studovala podle poněkud jiných osnov, skládala jiné zkoušky, nastoupila do poněkud jinak organizovaného systému zdravotnictví a v době, kdy se používaly jiné pomůcky a postupy než dnes, a má za sebou různou délku praxe?
Je rozdíl mezi sestrou středoškolačkou a sestrou vysokoškolačkou tím zásadním, co bychom měli řešit? Dnešní sestry nastupují do zdravotnictví, kde pracují po boku kolegyň z VOŠ/VŠ, sester s maturitou a zdravotnických asistentů. A všichni dělají všechno… Nedostatek personálu vytváří enormní tlaky na výkon, v práci sester nastává mnoho situací, které sestra sama nemůže ovlivnit a je po ní požadováno téměř okamžité řešení a odpovědnost za ně.
Tyhle sestry nastupují do zdravotnictví, kde se od nich očekává, že budou pracovat povětšinou v nepřetržitém provozu, že budou pracovat bez chyb. Očekává se od nich, že udělají téměř jakoukoli práci – od zavedení PMK po umytí znečištěné podlahy, že se budou věnovat práci ve svém volnu (semináře, provozní schůze…), že budou akceptovat změny služeb z hodiny na hodinu, že budou vyplňovat tuny smysluplných i naprosto nesmyslných papírů, že budou za každých okolností vlídné, laskavé (taky poslušné), a kde pro ně není připravena žádná psychologická pomoc (čest výjimkám) ani nijak zvlášť dobré finanční ohodnocení.
Vážně někdo očekává, že tohle sestra vydrží? Že ji to bude bavit a nikdy se nevyčerpá, protože to je přece „poslání“? No některá možná, ale určitě ne všechny. Vážně někdo očekává, že o takovouhle práci bude masivní zájem? A vážně někdo očekává, že o takovouhle práci budou mít masivní zájem současní absolventi SZŠ v případě, že se vzdělání sestry vrátí na střední školy?
Sester (a nejen jich) je opravdu nedostatek. A protože dříve jich takový nedostatek nebyl, tak hup, vrátíme to zpět! To, že před 30 lety šly všechny absolventky SZŠ do praxe znamená, že i dnes devatenácti-dvacetileté slečny nastoupí s nadšením do práce! Opravdu si myslíte, že se ty slečny nejdřív nepoohlédnou po tom, jestli po maturitě nemají ještě jiné možnosti v podobě dalšího studia nebo cestování? A když ne ty slečny, tak jejich rodiče? Doporučili byste své dceři stát se zdravotní sestrou?
Argument, že po desetiletí sestrám stačila k práci maturita je jistě silný, nicméně ošetřovatelská škola byla taky po desetiletí jen dvouletá, ještě i po roce 1945. Až časem se změnilo studium na čtyřleté, maturitní, a vzniklo také specializační studium. Tak jako sekretářky kdysi chodily do večerní školy na těsnopis a psaní na stroji, a nyní mají asistentky ředitelů větších podniků běžně školu vysokou. Svět se mění a my se prostě musíme posunout taky. Zatímco ještě někdy v roce 1990 neměl maturitu každý, dnes je maturita standardem, a profese, které kromě praktických dovedností pracují i hlavou, mají vysokoškolské vzdělání. Opravdu chceme zůstat středoškolačkami v době, kdy sociální pracovník, fyzioterapeut či porodní asistentka jsou vysokoškoláci? Proč se neustále pitvá, zda sestra potřebuje či nepotřebuje titul? Sestra je odborník a potřebuje vzdělání odpovídající současné době. To je vzdělání na VŠ a k tomu ten titul patří.
Sestry z dřívějších SZŠ mají vzdělání odpovídající své době. Nelze jim ho brát a označovat za nedostatečné. Stejně tak dnešním vysokoškolačkám není třeba předhazovat, na co mají titul. Když někomu ty tituly tak vadí, ať si je odmyslí. Já pracuju v organizaci, kde tituly při komunikaci vůbec nepoužíváme ani si jimi nezdobíme dveře v kanceláři. Možná stačí z obou stran trochu tolerance a vzájemné spolupráce. Nad nikoho se nepovyšovat a nenechat se ponižovat. Jediní, kdo na tenhle nový systém skutečně doplatili, jsou zdravotničtí asistenti. Ten obor neměl nikdy vzniknout a moc bych si přála, aby se zrušil a současní asistenti v praxi dostali možnost zkráceného studia pro sestry.
A na závěr otázku. Nejsou snahy navrátit studium sester na SZŠ jen snahou získat levnou pracovní sílu? Tou by sestra skutečně být neměla!