Marie Čechová
Vrchní sestra, ARO, Nemocnice Znojmo
Po ukončení znojemské SZŠ nastoupila v roce 1973 v tamní nemocnici na ARO, které pomáhala budovat a jehož dnešní podoba je i jejím dílem. V roce 1979 zakončila PSS ARIP. V roce 1989 nastoupila na pozici staniční sestry ARO a po roce se stala vrchní sestrou oddělení. Tuto funkci zastává dosud, s krátkým přerušením v důsledku onkologického onemocnění, které ji naštěstí nezlomilo, naopak přivedlo k další činnosti v oblasti péče o onkologické pacienty.
V roce 2002 založila ve Znojmě pobočku o. s. ARCUS a soustředila okolo sebe skupinu nadšenců, kteří se zapojili do edukačního programu pro pacienty a občanskou veřejnost Znojma. Dnes již každoročně pořádaný Mezinárodní onkologický kongres ve Znojmě navazuje na pravidelná setkání zdravotnických pracovníků a občanů, která Marie pod záštitou sdružení ARCUS několik let organizovala. Toto vše v oslabení nemocí, s perfektním zvládnutím práce vrchní sestry a realizací nových nařízení, vyhlášek a zákonů. Nelehká práce vrchní sestry ARO má svá specifika a vyžaduje kontinuální sebevzdělávání a doplňování kvalifikace, což Marie perfektně zvládá a prosazuje také u svých kolegyň, a i při vysoké fluktuaci personálu ARO dokáže stále držet vysoký standard péče.
V rámci nemocnice je členkou Komise pro ošetřovatelství a Komise pro nozokomiální infekce. Zlepšování ošetřovatelské péče a prevence nozokomiálních nákaz jsou tak jejím každodenním úkolem v rámci celé nemocnice. Pracuje s obdivuhodným elánem a nasazením a je vždy připravena vyslechnout a poradit. Zdravotnictví funguje díky úsilí a obětavé práci takových lidí, jako je paní Marie a nominace do soutěže je i poděkováním jejích kolegů.
Marta Křížová
Sestra, podiatrická ambulance, IKEM, Praha
Její jméno je spojeno s oborem podiatrie. Zasloužila se o rozvoj tohoto oboru v ČR a pomáhala jej posunout na mezinárodní úroveň. Jako první v republice se před 20 lety spolu s lékaři podílela na založení podiatrické ambulance. Počet ošetření na podiatrii za tu dobu narostl z ojedinělých případů na 8000 za rok. Také proto pomohla vyškolit další odborníky a rozšířit počet podiatrií v ČR na 32. Vlastní vzdělání si rozšiřuje účastí na zahraničních kongresech a stážích. Získané zkušenosti poté uplatňuje u nás, např. techniku kontaktní fixace pro léčbu diabetické nohy. Absolvovala SZŠ v Rumburku, obor dětská sestra, a až do nástupu na MD působila v oboru jako sestra u lůžka a poté v ambulanci.
Po návratu do zaměstnání pracovala v kožní ambulanci a následně na plicním lůžkovém oddělení, později v plicní ambulanci. Po druhé mateřské pracovala jako geriatrická sestra. Od roku 1991 působila na poloviční úvazek na lůžkovém plicním oddělení Nemocnice Na Bulovce a vedle toho se zapojila jako první podiatrická sestra do péče o pacienty se syndromem diabetické nohy v Centru diabetologie IKEM. V roce 1995 byla přijata na plný úvazek.
V průběhu let dokončila PSS v oborech Ošetřovatelská péče a Ošetřování, léčení a edukace diabetiků a získala licenci jako pedikérka. Jako zástupce sester působí ve výboru Podiatrické sekce České diabetologické společnosti a je odborným garantem CK pro všeobecné sestry v podiatrii v ČR. V tomto kurzu školí až 30 sester ročně z celé republiky a je to jediný způsob odborného vzdělávání pro sestry v tomto oboru. Na její každodenní práci v podiatrické ambulanci pak navazuje v odpoledních hodinách preventivní ošetřování komplikovaných pacientů.
Jiřina Špelinová
Vrchní sestra, kardiologické oddělení, Pardubická krajská nemocnice, a. s.
Na sklonku roku 2004 se dozvěděla o katastrofě, která postihla jihovýchodní Asii zemětřesením a vlnou tsunami. Okamžitě kontaktovala kamaráda-zdravotníka s návrhem odjet pomáhat ošetřovat zraněné. Za pár dní již odlétali na Srí Lanku se sto kilogramy zdravotnického materiálu a léků. Na dálku pak s kolegou spolupracovali s humanitární organizací ADRA ČR. Po měsíčním pobytu nakonec ve dvou ošetřili přes 15 tisíc zraněných. Pracovali i na území Tamilských tygrů, radikálních bojovníků za svobodu, kam se místní zdravotníci neodvážili.
Jako vrchní sestra má pracovních povinností nepřeberně, a dovolenou by tak měla využít k odpočinku a načerpání sil. Ona ale opakovaně jezdí na humanitární mise do Keni, kde ADRA vybudovala na západě země zdravotnické zařízení Itibo, poskytující péči téměř 60 tisícům nejchudších obyvatel. Kromě péče o pacienty s běžnými onemocněními zde pečují o nemocné s tyfem, meningitidou, zápaly plic, pomáhají rodičkám, ošetřují poranění po útocích mačetou či způsobená napadením zvěří. Ošetřuje, pomáhá a hospitalizovaným sirotkům nahrazuje matku.
Závěrem z nominačního dopisu: „… právě obětavost a ochota pracovat nad rámec svých pracovních povinností a v odlišných, mnohdy zdraví či život ohrožujících podmínkách, patří k nominaci do této soutěže. Pomáhá v místech, odkud jiní odcházejí… Pomáhá nemocným a zraněným, ale i místnímu personálu, který učí novým metodám ošetřování. Je úžasné znát člověka, který plně dostál absolventskému slibu pomáhat zraněným a nemocným, a navíc šíří po světě skvělé jméno českého zdravotnictví a českých sester.“