Změna by měla nastat od září příštího roku. Bude se týkat zájemců o profesi, kteří zahájí studium, i těch, kteří už studují. Předlohu nyní posoudí zdravotnický výbor.
Model zvaný 4+1 má nahradit dosavadní systém, kdy sestra musí po střední škole projít ještě tříletým bakalářským studiem. Poslanec ANO David Kasal označil za anomálii, že sestry musejí studovat sedm let. Vít Kaňkovský (KDU-ČSL) ale označil za lehce přehnaná očekávání, že předloha hned zajistí zvýšení počtu sester. „Změna není všeřešící,“ souhlasil ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček (ČSSD). Musí být podle něho spojena s lepším ohodnocením sester.
Kritický k předloze byl naopak bývalý ministr zdravotnictví Leoš Heger (TOP 09). Podle něho jde o odklon od evropské tendence posílit vzdělávání sester.
Předloha by měla podle důvodové zprávy stabilizovat a zkvalitnit systém kvalifikačního vzdělávání zejména ošetřovatelských profesí všeobecné, dětské a praktické sestry. K jejím cílům patří i snazší návrat zdravotnických pracovníků, kteří byli dlouhodoběji mimo obor, zpět do zdravotnictví. Praktické sestry by mohly pracovat bez odborného dohledu všeobecné sestry a porodní asistentky.
V letech 2010 až 2015 ubylo v českých nemocnicích téměř 1300 sester a dalšího ošetřovatelského personálu, trend poklesu pokračuje. Sester ubývá nejvíc v akutní nemocniční péči. Ústav zdravotnických informací a statistiky evidoval loni 47.495 úvazků sester v akutní péči, což je o 1530 méně než v roce 2010. Naopak v ostatní nelůžkové péči jich přibylo, úvazky ve stejném období stouply o 1287 na 29.003.
Předloha zruší povinnost doplnit si vysokoškolské vzdělání pro ty, kteří desítky let ve zdravotnictví pracují. Od roku 2011 mohly sestry žádat o zmírnění tvrdosti zákona, většina žádostí byla zamítnuta. Zruší se také kreditní systém, který sloužil ke kontrole celoživotního vzdělávání a podle ministerstva zdravotnictví neplnil dostatečně motivační roli ani nebyl dostatečně efektivní.