Co nás vede k tomu, že nespíme dostatečně dlouho? V prvé řadě má významný vliv profese. Pracuje se na směny, kde je noční práce nutností, a množí se povolání, kdy je potřeba pracovat trvale mimo dobu biologicky určenou pro bdění - v noci. Druhým faktorem, který při zjednodušeném pohledu působí spíše jako klad současné doby, je stále větší rozmanitost v možnostech večerní zábavy.
Jak spíme
Potřebu spánku řídí melatonin, který se tvoří v organismu v cirkadiánním rytmu a odráží změny světla a tmy v průběhu 24 hodin. Za normálních okolností je melatonin tvořen v noci, a čím déle je tma, tím více se ho vytvoří. Jeho večerní vzestup je spojen s nutkáním ke spánku (výkonové minimum je kolem třetí hodiny ranní), a pokud dojde ve dne k patologicky zvýšené sekreci, projevuje se to ospalostí. Spánek je nezbytný pro správnou funkci mozku. Po usnutí se objeví spánek synchronní, který je několikrát za noc vystřídán spánkem paradoxním - jeden cyklus trvá asi hodinu a půl. Při paradoxním spánku je tělo utlumeno, svalstvo ochablé, látková výměna zpomalená, ale mozek pracuje, zdají se sny, typické jsou v této fázi rychlé pohyby očí (fáze REM, od spojení slov Rapid Eye Movement). Mozek potřebuje fázi REM, aby si utřídil informace o denních událostech a uložil vzpomínky. Pak nastupuje opět synchronní fáze, kdy je činnost mozku úplně utlumena. Aby si člověk v noci odpočinul, musí absolvovat alespoň pět až šest spánkových cyklů. Snadným výpočtem zjistíme, že spát bychom měli minimálně sedm hodin denně. Nedostatek spánku může být úplný nebo částečný. V délce úplného bdění bez možnosti zdřímnutí se uvádí rekord 12 dní, zdrcující většina osob však nepřekročí dobu 100 hodin nespaní. Chování člověka, který musí udržovat bdělost, je podobné chování jedince, který vypil velkou dávku alkoholu - doprovází je zmatenost, často také halucinace. V Anglii bylo za středověku využíváno odpírání ve spánku jako jeden z nejhorších trestů smrti. Dnes se naprostá zábrana spánku týká spíše náročných životních situací či vědeckých experimentů, běžně však připouštíme nedostatek spánku částečný, jehož důsledky vystihuje termín „spánkový dluh“.
Práce na směny
Nejčastějším viníkem spánkového dluhu je práce na směny. Odůvodňuje se tím, že při současné úrovni společnosti je nutné zajistit kontinuitu provozu (nemocnice, stravování apod.), zajistit kontinuitu technických a výrobních procesů (elektrárny apod.) a využít nákladných zařízení k vyšší produkci (práce pro zisk). Pohled ekonomického výnosu se ovšem značně liší od pohledu hygienika - ochránce lidského zdraví. Zdravotnictví však spadá jednoznačně do oblasti první, kdy není třeba o nutnosti směnové práce diskutovat a je nutné volit preventivní opatření pro zmírnění jejího dopadu na zdraví člověka. Jako jeden z nejzávažnějších důsledků se uvádějí poruchy spánku, které mají z psychosociálního hlediska několik příčin:
1. Spánek po noční směně bývá kratší, a tak může po větším počtu následných nočních směn dojít k vyčerpání organismu. 2. Spánek ve dne není plnohodnotný. Je rušen více podněty z okolí (v noci se hluk musí omezit na 30-40 dB, ve dne v rušných městech jsou běžné úrovně hluku dopravy 70 dB, což již může ovlivňovat psychosomatický stav organismu, navíc kolem spícího rodina běžně funguje a vytváří ruch v bytě atd.). 3. Brzké nástupy na směnu znamenají nefyziologické vstávání a nejsou zárukou toho, že odpolední volno člověk využije ke zdřímnutí nebo že půjde dříve spát. To platí zvláště pro ženy a matky, které čas získaný dřívějším příchodem domů využijí k druhé směně, opět s následným „spánkovým dluhem“. I směna odpolední narušuje délku spánku v souvislosti s pozdějším uložením ke spánku a obvyklou dobou ranního vstávání k plnění domácích povinností. 4. Existují lidé, kteří se snadno přizpůsobí směnové či noční práci, na druhé straně části lidí přináší narušení jejich biologického rytmu nesmírný stres. Existence ranního typu s maximem výkonnosti brzy po ránu a večerního typu, který je čilý dlouho do noci, ovšem naprosto neproduktivní v ranních hodinách, je dnes i vědecky doložena. To vše však lze těžko při výběru pracovníka zohlednit, v současnosti je získání místa záležitostí poptávky a nabídky po zaměstnání, nikoli možností volby. Opět trpí organismus člověka, strádajícího nevhodností profese. 5. Také dojíždění do práce je „zlodějem spánku“ a znamená vlastně nevítané prodloužení pracovní doby. Navíc se přidružuje pocit bezmoci, že danou situaci nelze ovlivnit (dopravní zácpa, přeplněný dopravní prostředek apod.), a zvláště u žen se často objevuje subjektivní pocit promrhaného času. Lidé, kteří pravidelně dojíždějí déle než hodinu, mají tak navíc další stresor ovlivňující zdraví. 6. České ženy tráví v zaměstnání o 9 hodin více času než ženy v EU, které pracují zhruba 30 hodin týdně. Podobně dlouho jako Češky pracují Řekyně a Portugalky. Přidáme-li k tomu domácí povinnosti, je zřejmé, že opět lze ošidit jedině spánek.
Za zdravý, biologicky plnohodnotný se považuje takový spánek, po kterém se člověk probudí dostatečně svěží, bez pocitu únavy a ospalosti a v požadované době bez násilného buzení. Velká část z nás si asi přizná, že kritéria zdravého spánku nesplňuje, nezamyslí se však nad svým podílem viny na této situaci. Chronický nedostatek spánku bude stále více problémem naší doby a naskýtá se zde široké pole působnosti pro uplatnění psychohygienických zásad. Patříte-li k lidem, jejichž profese není vstřícná k pravidelnému rytmu střídání bdění a odpočinku, nesnažte se spánek dlouhodobě přelstít. Nelze ničím nahradit.
SOUHRN
Spánek je důležitý pro správnou funkci mozku. Avšak kvůli změnám moderního životního stylu spí současníci o několik hodin méně než lidé na začátku 20. století. Autorka rekapituluje, v jakém sledu se střídají jednotlivé spánkové fáze, a konstatuje, že pro kvalitní odpočinek je zapotřebí minimálně pěti až šesti těchto cyklů. To se rovná spánkovému minimu sedm hodin denně. Spánek po noční směně bývá kratší a případný spánkový dluh vznikající v souvislosti s prací na směny může způsobit vyčerpání organismu.
SUMMARY
Sleep is very important for proper brain functioning. Due to the changes in lifestyle we sleep a few hours less than people at the beginning of the 20th century. The author summarizes individual sleep cycles and reminds that to get enough rest we need at least five to six cycles which equals to seven hours a day. A sleep after a night shift is often shorter and the sleep deficit that accompanies a shift work can cause the exhaustion of the organism.
DŮSLEDKY NEDOSTATKU SPÁNKU
* Dlouhodobě může způsobovat špatný zdravotní stav ve středních letech a dřívější smrt. * Ovlivňuje negativně cévní systém, krevní tlak, narušuje imunitní systém. * Přináší psychický stres, který se odráží ve zvýšené náchylnosti k depresi, rozmrzelosti. * Znamená zpomalení práce - uvádí se, že jedna probdělá noc znamená 30 % úbytku, dvě probdělé noci 60 % úbytku výkonu. * Znamená zhoršené vštěpování informací, výpadky paměti, ale zvláště potíže s ukládáním událostí do paměti. * Může vyprovokovat záchvat epilepsie . Vyvolává bolesti hlavy. * Zhoršuje potíže zažívacího traktu. * Zvyšuje riziko propadnutí alkoholu. * Může vyvolat halucinace. * Zvyšuje podrážděnost, může vyvolat záchvat agresivity. * Přináší ztrátu pozornosti, těžkou únavu, pomalost, mikrospánek. * Zvyšuje možnost dopravní nehody (nedostatek spánku je příčinou dvou ze tří nehod na silnici, kolem 25 % všech smrtelných nehod na dálnici má souvislost s ospalostí řidiče).
O autorovi: PhDr. Zdeňka Židková, Zdravotní ústav, Brno (zdenka.zitkova@mistral.cz)