Sestry proto využívají nízké nezaměstnanosti v republice a odcházejí pracovat mimo obor – do bankovnictví či jiných firem, které hledají mladé pracovnice s maturitou,“ říká prezidentka České asociace sester (ČAS) Dana Jurásková. Upravit flexibilně směny je přitom v kompetenci vedení nemocnic, které však této možnosti příliš nevyužívají.
„Důvodem může být to, že hlavní sestry ještě nejsou zvyklé na flexibilní organizaci práce. Je také pravda, že pokud nabídnou výhodné směny jedné zdravotní sestře, může to mezi ostatními sestřičkami vzbuzovat nevraživost a závist. To však není jediný důvod, proč se sestry po MD nevrací. Práce sestry je pro maminky od rodin velmi namáhavá a její den je několikasměnný – doma a v práci.Což navíc není dostatečně finančně ohodnoceno“ říká Irena Pejznochová z tiskového oddělení ČAS.
Specifika Prahy
V současnosti chybí v Praze zhruba 400–500 sester. Přesné číslo je těžké odhadnout – mnohé sestry jsou ve výpovědi nebo odcházejí na mateřskou, takže počet chybějících sester bude za nedlouho ještě vyšší. Praha se navíc potýká se specifickými problémy – je zde největší podíl slovenských sester ze všech zemí, vysoký počet mimopražských sester. V Praze se také nabízí nejvíce dobře placených pracovních míst mimo zdravotnictví, pražští absolventi nemají o práci ve zdravotnictví zájem a – jak už bylo řečeno – sestřičky se po mateřské dovolené už do nemocnic nevracejí.
Prognóza do budoucnosti není podle zástupců České asociace sester nijak příznivá. Velkou roli hraje stávající nízká nezaměstnanost a nezájem sester z ostatních zemí. „Další nepříznivou zprávou je to, že sestry chybí v současnosti už i na Slovensku a sestry z ostatních zemí o práci v České republice nemají,“ říká Jurásková.
Ženám, které o práci zdravotních sester nemají zájem, se podle Juráskové nelze příliš divit. „Sestry pracují na noční směny, denně nachodí desítky kilometrů. Čelí tlaku ze strany pacientů, lékařů a ostatních zdravotníků. Vykonávají práci, kterou většina lidí považuje za odpornou. Loňský výzkum časopisu Sestra ukázal, že 40 procent sester by si už svoji profesi znovu nevybralo.“
MZ: sestry musí být rovnocenným parterem lékařů
Současný problém nedostatku středního zdravotnického personálu uznává také ministerstvo zdravotnictví. „Jedním z problémů je, že se dnes spíš mluví o problémech lékařů a nikoliv sester. Lékaři si dokázali vydobýt řadu výhod, které si sestry získat nedokázaly. Je to vidět i při projednávání zákonů. Aktuálně jsme v poslanecké sněmovně měli dva zákony – o lékařích i o nelékařích, které řeší problémy vzdělávání. Zákon o lékařích měl ze strany poslanců zhruba 20 pozměňovacích návrhů, přičemž stejné změny, které byly navrhovány u nelékařů zcela unikaly pozornosti,“ říká náměstkyně ministerstva zdravotnictví Markéta Hellerová.
„Sestry dnes stojí v pozadí a toto se změnit musí. Zdravotní sestra, a to je celosvětový trend, už dnes nemá s dřívější ošetřovatelkou vůbec nic společného. I když to lékařská veřejnost nerada slyší, kvalifikovaná zdravotní sestra je dnes lékaři rovnocenným partnerem. Dokáže mu z velké části pomoci při celé řadě kompetentních výkonů při zachování stejné kvality pro pacienta.“
Podle Hellerové se ministerstvo snaží pracovní podmínky sester do budoucnosti vylepšit. “Za poslední rok a půl se podařilo zřídit řadu specializačních programů. Snažíme se přepracovat programy tak, aby byly pro sestřičku co nejkratší, aby si sestra mohla program upravit pro své potřeby, aby ho flexibilně spojila se svým zaměstnáním.“
Ministerstvo se prý snaží vylepšit situaci i v otázce celoživotního vzdělávání sester. „Nyní se novelizuje vyhláška o kreditech, snažíme se, aby to nebyl pouze hon za počtem kreditů, ale aby měl s minimální časovou náročností co nejpozitivnější dopad na vzdělávání sestřičky. Počítáme se zavedením dalších možností vzdělávání – v nabídce budou různé e-learningové programy, zvyšuje se počet možných kreditů při účasti na seminářích a podobně.“
Iva Bezděková, www.Zdravi.Euro.cz
