Sestry vyhání z nemocnic špatné pracovní klima, někdy i peníze

25. 10. 2010 8:37
přidejte názor
Autor: Redakce
Špatné pracovní klima, neshody v týmu lékařů a sester, vlastní zdravotní problémy a situace v rodině jsou nejčastější příčinou úvah zdravotních sester o změně místa. Mnohým vadí také nízký plat, velká administrativní zátěž a náročnost práce spojená s únavou a vyčerpáním.


Ukázal to průzkum Psychofyzická zátěž a příčiny fluktuace sester, o němž informuje odborný časopis Zdravotnictví v České republice.

„Silnější fluktuační tendenci lze konstatovat u 12,5 procenta sester, slabou nebo žádnou u 50,4 procenta. Silně stabilizovaná je zhruba pětina sester,“ zjistily autorky Sylva Bártlová a Hana Hajduchová v průzkumu mezi 537 sestrami z celé republiky.

Téměř dvě třetiny sester podle tohoto průzkumu pociťují v poslední době tělesné vyčerpání, častěji ve směnném provozu. Pocity psychického vyčerpání má přes polovinu sester, hlavně kvůli špatným vztahům s lékaři a dalšími sestrami. Téměř 16 procent sester dokonce trápí smutek a beznaděj.

Syndrom vyhoření ohrožuje nejčastěji sestry v hospicích, na onkologických odděleních, jednotkách intenzivní péče, psychiatrii, neurologii a koronárních jednotkách. Velké zátěži jsou vystaveny také sestry na operačních sálech.

Syndrom vyhoření není obyčejná únava, je spojen s úvahami o smyslu práce. Jeho propuknutí výrazně ovlivňuje pracovní prostředí, lze do něj zahrnout nedostatek sester, špatnou administrativní podporu ošetřovatelské péče a špatné vztahy mezi lékaři a sestrami.

Výzkum ukázal, že na nemocničních odděleních, kde je dostatek sester, dobrá administrativní podpora sester a dobré vztahy mezi lékaři a sestrami, je více pacientů spokojených s péčí. Také sestry na těchto odděleních méně často uvádějí syndrom vyhoření.

Více než třetina sester ve výzkumu uvedla, že se někdy setkala se situací, kdy nevhodné chování lékaře bylo důvodem k odchodu sester z oddělení. „Lze konstatovat, že zlepšení týmové práce může snížit fluktuaci zdravotnických pracovníků, zvláště sester,“ shrnují autorky.

Poukazují na nutnost systematických opatření, kterými lze syndromu vyhoření předcházet, jako například vyvážení práce a osobního života a péče o duševní hygienu. Syndrom totiž může být „infekční“, vzniká lavinová reakce, když se objeví u jednoho člověka v kolektivu, může spustit stejný problém i u dalších pracovníků.

Pro vedoucí pracovníky i kolegy z toho podle výzkumnic vyplývá, že by měli rozpoznávat stadia u zdravotníků a včas a odpovídajícím způsobem na to reagovat.

V Česku je zhruba 80.000 sester, ročně zhruba 300 jich žádá ministerstvo zdravotnictví o potvrzení, které jim umožní odejít za prací do ciziny. Mnohem větší však je odliv sester do jiných profesí v rámci ČR.

  • Žádné názory
  • Našli jste v článku chybu?