Některé pojišťovny chtějí ušetřit na léčbě pacientů s roztroušenou sklerózou (RS) a dělají revize předepsaných léků. Nejúčinnější je biologický lék, ale lékaři ho správně podle doporučení mají nasadit až jako poslední možnost, jeho nevýhodou je vysoká cena. Ale právě šetření na boji proti nemoci má v důsledku mnohem vyšší výdaje za pacienta.
„V minulých letech jsme provedli farmakoekonomickou studii k detekci všech výdajů spojených s tímto onemocněním. Ukázalo se, že biologická léčba, považovaná obecně za drahou, zahájená včas u pacientů v počátečním stadiu RS, je spojena s 2,5krát nižšími náklady, než jsou náklady na pacienty s těžkou invaliditou, kteří již touto léčbou nejsou léčeni, protože v pozdních stadiích je tato léčba neúčinná,“ uvedla neuroložka Eva Havrdová.
Směrnice pojišťoven striktně určují, jak mají doktoři léky předepisovat. Obecně platí, že až nezaberou ty levné, může se teprve přejít k drahým. Například lékaři předepisující léky pro pacienty s roztroušenou sklerózou jim mohou napsat recept na dražší a účinnější lék na základě biologické léčby pouze v předem daných případech.
„Smí jej předepsat pouze, pokud u pacienta nezabraly jiné, levnější léky, či dle uvedených příznaků vyšetření má nemoc rychlý a závažný průběh,“ uvedl pracovník Platformy zdravotnických pojištěnců ČR Ondřej Dostál.
Pokud nejsou formální podmínky splněny, ale lékař se přesto domnívá, že by dražší biologická léčba pomohla, pacientovi ji může předepsat. Ten si ji ale zaplatí sám. Léčba stojí zhruba dvacet až čtyřicet tisíc korun měsíčně, což je pro naprostou většinu pacientů příliš drahé.
„Kritéria pro zahájení léčby jsou v ČR již 16 let restriktivní oproti klasickým zemím EU. K léčbě se má šanci dostat pouze nejohroženější část populace pacientů s roztroušenou sklerózou. Jsou proto pacienti, u kterých došlo k invaliditě právě díky tomu, že nebyli včas a účinně léčeni. Máme data ze světové databáze pacientů s roztroušenou sklerózou, která ukazují, že nezahájení biologické léčby je statisticky nejvýznamnějším prediktorem invalidity,“ doplnila Havrdová.
Výdaje za péči invalidního člověka ale už platí Ministerstvo prací a sociálních věcí, takže zdravotnictví ušetří.
„Tam jsou oddělené rozpočty, starost o invalidní občany se týká Ministerstva práce a sociálních věcí ČR a to není propojené s ministerstvem zdravotnictví a jeho rozpočtem, takže si to trochu přehrávají mezi sebou,“ komentovala manažerka Unie Roska pro podporu lidí s roztroušenou sklerózou Ingrid Mrňová.
Postoje pojišťoven se významně liší. Například VZP začala letos kontrolovat předepisování léků na léčbu sklerózy až čtyři roky zpětně, jak jí dovoluje obchodní právo. Snaží se najít případy, kdy lékař neoprávněně předepsal pacientovi drahou léčbu.
„V rámci zmíněných revizí jsou, bohužel, zjišťované nedostatky ve smyslu nedodržení závazných podmínek pro úhradu,“ uvedl mluvčí VZP Jiří Rod.
Celý článek si můžete přečíst na serveru iHNED.cz nebo ZDE.