Vláda, respektive ministerstvo zdravotnictví a financí, dospělo ke kompromisu a provozovatelé lůžkových zdravotnických zařízení se tak dočkají potřebné kompenzace výpadku příjmů, k němuž došlo kvůli zrušení poplatku za hospitalizaci. Letošní navýšení plateb přinese resortu přibližně 2,1 miliardy korun, které budou prostřednictvím zdravotních pojišťoven směřovány nemocnicím formou zvýšení platby za obsazené lůžko o 100 korun. Platba za jednoho z přibližně 6 milionů státních pojištěnců stoupne ze současných 787 na 845 korun.
Dělené břímě
Kompromis mezi resorty zdravotnictví a financí spočívá v rozdělení nákladů spojených s růstem plateb za státní pojištěnce v příštím roce. Podle premiéra Bohuslava Sobotky se ministerstvo zdravotnictví bude na tomto opatření v roce 2015 podílet přibližně 1 miliardou korun, která se dnes nachází na rezervním fondu Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) – ústav má v současnosti ve fondu nastřádáno 1,928 miliardy korun.
Platné zákony ovšem neumožňují volné nakládání s těmito prostředky, jež spadají mezi tzv. mimorozpočtové zdroje. „V případě jiného použití těchto prostředků by bylo nutné změnit legislativu,“ uvedla mluvčí SÚKL Lucie Šustková. Premiér potvrdil, že miliarda bude „vyňata“ zákonem, ministr Němeček musí neprodleně připravit návrh, aby se tato částka mohla zohlednit při návrhu rozpočtu na příští rok.
Černá díra
Ministr financí Andrej Babiš (ANO) dosud váhal s přidáním peněz zdravotnictví, požadoval od ministra Němečka, aby nejprve zmapoval toky peněz. Zdravotnictví označoval za „černou díru“. Dočkal se od odborářů či lékařské komory kritiky, že zdravotnictví nerozumí.
Novinářům Babiš řekl, že možná zdravotnictví nerozumí, ale rozumí financím. Předložil na tiskové konferenci po jednání vlády grafy, z nichž vyplývá, že příjmy nemocnic „skočily“ od roku 2005 do roku 2009 téměř o 40 miliard. S návrhem na navýšení peněz sice souhlasil, ale bylo by podle něj zajímavé zjistit, zda více peněz dostaly nemocnice proto, že se navýšily třeba kapacity lůžek. Zajímavé by podle něj bylo také vidět hospodářské výsledky nemocnic v porovnání s jejich příjmy od zdravotních pojišťoven.
Němeček připravil materiál s návrhem opatření, dá ho vládě příští týden. Zdravotnictví označil za „černou díru“ také prezident Miloš Zeman, který v rozhovoru pro ČTK kritizoval nákupy drahých přístrojů a předražené léky.
Hledání zdrojů
Babiš opakovaně poukazuje na 25 miliard korun na účtech zdravotních pojišťoven. Pojišťovny k tomu uvedly, že peníze slouží k úhradě péče. V první půli měsíce hradí péči vykázanou v předchozím měsíci, ale teprve ve druhé půli měsíce dostanou peníze z výběru pojistného. Všech sedm pojišťoven, včetně Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP), platí denně za péči kolem 650 milionů korun, to je zhruba 20 miliard korun za měsíc. Čtyři miliardy jsou z předsunuté platby a miliarda je ze zákona na rezervním fondu.
Podle České lékařské komory (ČLK) by stát měl do zdravotnictví vrátit, co mu vzal růstem DPH nebo devalvací koruny. V posledních několika letech tak přišel resort přinejmenším o 30 miliard, z nich většinu pokryl z vnitřních rezerv, další rezervy už nemá. Zdravotnictví je podle ČLK katastrofálně podfinancované, je nedostatek zdravotníků a prohlubují se rozdíly dostupnosti péče mezi regiony.
Podle předsedy Asociace českých a moravských nemocnic Eduarda Sohlicha dostává české zdravotnictví částku ve výši 7,4 procenta hrubého domácího produktu (HDP), zatímco EU doporučuje alespoň osm procent. „To půl procento představuje o 15 miliard korun na péči ročně méně,“ uvedl.